Myšlenka na horkovod vznikla už v minulosti a v roce 2008 byla zpracovaná studie proveditelnosti. Ale v roce 2010 byla akce pozastavena, protože v té době nemohlo město podle primátorky garantovat dostatečnou spotřebu. „Jako Brno jsme závislí na ruském plynu. Nedovedeme říct, jaká bude cena plynu a jestli k nám bude plyn z Ruska putovat. Nemáme žádnou jistotu dodávek plynu z Ruska," uvedla Vaňková důvod k oživení myšlenky na horkovod. Rusko koncem února vojensky napadlo Ukrajinu, a proto nyní čelí sankcím západních zemí.

Horkovod z Dukovan do Brna by měřil dvaačtyřicet kilometrů, poté by se rozvedl po Brně. Teplárny Brno podle ředitele Petra Fajmona zásobují teplem sto tisíc domácností odhadem se čtvrt milionem lidí. V Brně žije zhruba 380 tisíc obyvatel. Z osmdesáti procent podnik využívá ruský plyn, z dvaceti procent vzniká teplo spalováním odpadu. Pokud by horkovod vznikl, byla by postupem času podle Fajmona závislost na ruském plynu nulová.

Brněnské teplárny už podnikají první kroky k tomu, aby se závislosti zbavily. „V městských částech Maloměřice a Obřany plánujeme vybudovat kotel na biomasu v rámci rekonstrukce a modernizace našeho provozu,“ doplnil Fajmon.

Hlavním dodavatelem štěpky budou Lesy města Brna. Ročně dodají Teplárnám osmdesát tisíc tun biomasy. „Chceme využít maximální možnou kapacitu našich lesů, aby to na ně nemělo negativní dopad. Počítáme i s nákupem od jiných subjektů,“ popsal ředitel Lesů města Brna Jiří Neshyba. Biomasa do kotlů poputuje po železnici v uzavřených kontejnerech.

Podle Vaňkové projekt horkovodu z Dukovan podporuje i premiér Fiala. „S paní primátorkou jsem o projektu mluvil při nedávné pracovní návštěvě Brna a vyjádřil jsem jeho stavbě plnou podporu. Ve stejném smyslu jsme vedli rozhovor s panem generálním ředitelem ČEZ," uvedl k projektu předseda vlády.

Pokud existují vhodné podmínky pro bezemisní výrobu elektřiny a tepla zároveň, je to podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše příležitost, kterou je potřeba využít. „Je to zároveň cesta k energetické soběstačnosti pro moravskou metropoli," uvedl.

Pokud bude mít projekt vysokou prioritu, je podle Vaňkové možné, že bude horkovod hotový do šesti let. „Bylo by možné na to čerpat dotace až do čtyřiceti procent," poznamenala Vaňková. Dotace by mohly být od státu nebo Evropské unie. Podle Vaňkové vznikne pracovní tým složený ze zástupců města a ČEZ, spolupracovat budou i teplárny. V plánu jsou i jednání s okolními obcemi.

ŠIMON HERMAN

ČTK