Pravidla se vztahují na pět oblastí, konkrétně osvětlení silnic, parkovišť nebo chodníků, nasvícení venkovních pracovišť a sportovišť nebo architektonické a reklamní osvětlení. Mimo zůstávají dočasné zdroje světla, jakými jsou například vánoční výzdoba nebo kulturní akce. Pomíjí také vnitřní osvětlení, a to i v případě, pokud proniká ven.

V platnost vešla nová norma od začátku února, účinná bude od března. „Venkovní osvětlení patří do veřejného prostoru od konce devatenáctého století, každodenní život si bez něj dnes představíme už jen těžko. Ne vždy je však venkovní osvětlení nastavené správně a v případě, že dopadá mimo osvětlované oblasti, se stává problematickým. Takové světlo může rušit obyvatele, negativně ovlivňovat životní prostředí nebo narušovat bezpečnost,“ upozornil náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík.

V Brně vypnuli v noci na sobotu na pár hodin veřejné osvětlení. Představitelé města chtějí zjistit, co způsobuje v Brně světelný smog.
Brno ve tmě. Podívejte se, jak vypadá město, když nesvítí veřejné osvětlení

Norma nebude právně závazná, dokud se na ni neodkáže zákon, vyhláška, nařízení vlády nebo smlouva. Příkladem může být obnova veřejného osvětlení, kdy bude obec plnění nových podmínek vyžadovat již od začátku ve smlouvě s osloveným projektantem. „V současné době se jedná o nejambicióznější požadavky v rámci existujících evropských norem. Požadavky musejí odpovídat současnému stavu techniky. Z toho důvodu také stanovení konkrétních hodnot předcházela podrobná analýza českého, ale i evropského trhu. Předpokládáme, že trend zpřístupňování šetrnějších řešení na trhu bude pokračovat, proto počítáme s pravidelnou revizí dotčených požadavků,“ pokračoval Hladík.

Dokument je založený na principu rozčlenění českého území do pěti zón světelného prostředí podle citlivosti na světelné znečištění. Nejpřísnější požadavky jsou na nezastavěné plochy. Aktuálně v Česku zůstávají pouze dvě lokality, které světelným smogem zasažené nejsou, jedná se o oblasti v Jizerských horách a Beskydech.

Městské osvětlení. Ilustrační foto.
Boj Brna se světelným smogem: Cílem je vidět hvězdy i ve městě

Už v loňském roce schválilo někdejší vedení Brna dokument doporučující využití konkrétních typů světel pro veřejné osvětlení, v němž mimo jiné stanovilo jeho maximální sílu. Při modernizaci se Brňané navíc rozhodovali, jakým odstínem chtějí osvětlit parky. „Lidé vybírali ze čtyř variant, které mohli vidět v parku Lužánky. Většina lidí hlasovala pro to nejteplejší světlo. Názor Brňanů slouží jako cenný podklad při úpravách veřejného osvětlení ve městě tak, aby mohli opět vidět hvězdné nebe,“ podotkl primátorčin náměstek pro životní prostředí Jaroslav Suchý.

Světelné znečištění zahrnuje nepříznivé účinky, které s sebou nese umělé osvětlení. Jeho dopady jsou viditelné nejen na životním prostředí, ale také na lidském zdraví nebo viditelnosti noční oblohy. Podle časopisu Science stoupá míra nočního umělého osvětlení každoročně o desetinu. V celosvětovém měřítku tak pod osvětlenou oblohou žijí více než tři čtvrtiny populace, v Evropě je to přes devětadevadesát procent.