Okna netěsní, do domu zatéká a v bytech jsou staré elektrické rozvody. Když zapneme mikrovlnou troubu, vyhodíme pojistky. Na to si stěžují obyvatelé paneláků v ulici Heleny Malířové ze vchodů s číslem 4 až 14. Lidé proto chtějí byty zprivatizovat a opravit je. Město to ale odmítá.

Podle dokumentů, které má k dispozici Brněnský deník Rovnost, město privatizaci nechce hlavně proto, že v roce 2001 do domů dalo osmaosmdesát milionů. Na opravy a přístavbu nových bytů. „Jenže to bylo předražené a zfušované. Prakticky vyměnili pouze stoupačky. U oken jen vyndali sklo a dali nové. Nechali staré dřevěné rámy, které jsou zprohýbané. Podle odborníků, se kterými jsme mluvili, práce rozhodně neodpovídají ceně, kterou za ně město zaplatilo," uvedla jedna z obyvatelek ulice.

Opravy tehdy ve výběrovém řízení zadala městská část Brno-sever, pod kterou Lesná spadá. Jestli kvalita prací odpovídala ceně, současný starosta městské části Rostislav Hakl není schopný říct. „Museli bychom udělat stavebně-technické posouzení kvality těch prací," řekl. Ze zápisu kontrolního výboru Brna-severu z října 2012 navíc vyplývá, že některé faktury byly zřejmě skartované.

Nevhodné dodatky

Obyvatelé ulice Heleny Malířové se proto obrátili na sdružení Transparency Internatio-nal. To ale žádné zásadní pochybení neobjevilo. „Zadání zakázky bylo zřejmě v pořádku. Radnice je vypsala za účinnosti zákona z roku 1994, který měl o dost volnější podmínky než současný. Jediné, co může být nevhodné, je uzavření několika dodatků k původní smlouvě. Tři ze čtyř přitom rozšiřují předmět prací i konečnou cenu, která se tak zvýšila o jedenáct milionů," uvedl právník organizace Petr Leyer.

Z dokumentů, které má Brněnský deník Rovnost k dispozici, vyplývá, že tehdejší opravy některé problémy vůbec neřešily. Například elektrické rozvody v bytech. „Jsou staré už asi padesát let. Stejně jako zásuvky. Když chci vyprat, nesmím mít puštěnou ani ledničku, aby mi nevypadly pojistky," postěžovala si obyvatelka dalšího z bytů, která nechtěla zveřejnit jméno. Na podobné problémy přitom redaktora Brněnského deníku Rovnost upozornili i jiní nájemníci těchto domů.

I přes několik zamítnutí se proto snaží o privatizaci dál. Už dřív je v tom podpořilo i vedení městské části. V prosinci získali lidé také podporu bytového odboru brněnského magistrátu. „Žádost o přeřazení do seznamu domů k prodeji odbor projednal. Předal ji Komisi bydlení Rady města Brna. Ta požadavek projedná s dalšími návrhy na změny, které jí předloží další městské části," uvedla mluvčí brněnského magistrátu Soňa Haluzová.

Mluvčí magistrátu upozornila, že to, jak komise rozhodne, není dopředu jasné. jak komise o žádosti rozhodne, není jasné. „Nemůžeme to předjímat," upozornila Haluzová.

O výsledku ale obyvatele každopádně informujeme," poznamenala Haluzová. Starosta Brna-severu Hakl podotkl, že o špatném stavu domů ví. „Souvisí to s jejich stářím a s tím, že zejména do roku 1989 byla jejich údržba zanedbávaná. Každý rok dáme na opravy a údržbu domů v naší městské části 220 až 270 milionů korun. A pokud se město rozhodne domy v ulici Heleny Malířové číslo 4 až 14 nezprivatizovat, počítáme s jejich opravou," dodal. Zároveň upozornil, že na opravy všech svých domů by městská část potřebovala přibližně dvě miliardy korun.