Mezi požadavky brněnských demonstrantů je kromě přípravy klimatického zákona a větší účasti veřejnosti na rozhodování i zachování kina Scala v provozu.
Jedna z organizátorek, studentka Terezie Chamráthová, se chystá strávit obě noci ve stanu v centru Brna. „Stany jsou letos premiéra, minulý rok jsme přespávali přímo na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Budova Scaly není kvůli právním a bezpečnostním podmínkám k přespání vhodná, tak jsme se rozhodli, že zůstaneme před ní,“ sdělila Chamráthová. Právě oprava Scaly, jejíž velký sál je v současné době kvůli technickým poruchám uzavřený, je jedním z požadavků demonstrantů.
Venku před Scalou by na protest ve středu mohlo přespat asi dvacet lidí. „Na vyhřátí velkých stanů jsme sehnali elektrické radiátory. Také jsme se domluvili, že budeme držet hlídky, které budou ve směnách dávat pozor na bezpečnost. Přineseme si i teplé spacáky, svetry a čaj do termosky,“ popsala Charmáthová.
Během stávky chtějí protestující podle organizátorky v kině vytvořit prostor, kde se mohou lidé setkávat a diskutovat spolu. „Vnímáme řadu problémů, které se týkají investic města Brna. Zastupitelé nechtějí investovat do rekonstrukce Scaly, takže hrozí její zrušení. Zároveň ale staví novou multifunkční arénu,“ podotkla Chamráthová.
Další organizátorka Monika Búřilová ve svém projevu upozornila na to, že Česko zásadně selhává v plnění mezinárodních požadavků na omezování emisí. Aktuální situaci označila za podobně kritickou jako v roce 1989, kdy lidé protestovali proti totalitnímu režimu. „Naše důvody ke stávce nejsou o nic méně legitimní. Politická a ekologická krize jsou provázané, klimatická krize je omezování osobních svobod ze strany fosilních korporací,“ vyjádřila se Búřilová.
Podle Chamráthové je možné najít v obou protestech paralely. „Stejně jako tehdy požadujeme například dobré podmínky pro pracující a mladé rodiny, i když samozřejmě vnímám, že je velký rozdíl mezi situací v roce 1989, kdy bylo Československo ovládané totalitním režimem a tou dnešní. Přejeme si ale, aby oslavy sedmnáctého listopadu nebyly jen děkování za osvobození od socialismu, ale také příležitostí pro diskuzi o tom, co se dá ještě zlepšovat,“ zamyslela se studentka.
Chamráthová se ekologii věnuje dlouhodobě, aktuálně studuje ochranu přírody na Přírodovědné fakultě Masarykovy univerzity. Jako dobrovolnice pomáhala spolku Brontosaurus, později se podle svých slov na univerzitě seznámila s lidmi, kteří byli aktivní i v jiných, často radikálnějších hnutích. Považuje za důležité zaměřit se jak na praktickou ochranu přírody, tak na informování veřejnosti o enviromentálních problémech.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vánoce v Brně: nově o jeden strom víc, známe termíny rozsvícení a další novinky
