Navrženou novou verzi klíčového dokumentu kritizují především někteří představitelé městských částí. „Plán obsahuje mnoho dobrého, ale podle něj se bude stavět na úkor obyvatel. Budou nedostatečně chráněné plochy zeleně. Může dojít k nárůstu obyvatelstva a nikde to není zohledněno. Takže ten velký sen může skončit takzvanou globální kaší," ohradil se líšeňský starosta Břetislav Štefan. Právě nedostatečná ochrana zeleně spolu s nahráváním developerům a přeplněním Brna byly častým předmětem kritiky.
Právě starostové osmi městských částí přišli už v lednu letošního roku s několika výtkami v územnímu plánu. Konkrétně se jednalo o zástupce Ořešína, Židenic, Žabovřesk, Chrlic, Bosonoh, Kníniček, Líšně a Králova Pole. Deník Rovnost už o tom informoval dříve.
Starostka z poslední zmíněné městské části a opoziční brněnská zastupitelka Karin Karasová nesouhlasí například se zastavováním zelených vnitrobloků. „Proti tomu, aby se mohlo stavět kdekoliv a kdykoliv, budu stát vždycky," řekla Karasová. Kromě opozičních zastupitelů s předloženým návrhem nesouhlasili také někteří koaliční partneři, a to z ODS a ČSSD.
Podle brněnského radního pro územní plánování a rozvoj Filipa Chvátala se návrh územního plánu s městskými částmi projednával a hodně věcí se v něm změnilo. I tak si myslí, že nebude možné nový územní plán vytvořit tak, aby byl přijatelný pro všechny. „Jsou záležitosti celoměstského významu a pak jsou ty lokálnější. Vedli jsme asi čtyři kola projednání územního plánu a mně osobně velmi překvapuje, že je posledních pár měsíců podle některých městských částí územní plán úplně špatně," vyjádřil se Chvátal.
Na úterní jednání zastupitelstva přišli také někteří obyvatelé s transparenty vyjadřujícími nesouhlas s návrhem klíčového dokumentu. „Neschvalujte nový územní plán. Trvejte na jeho přepracování," stálo na jednom z transparentů.
Představitelé města demonstrují důležitost územního plánu na několika projektech, které bez jeho schválení nebude možné provést. Podle náměstka primátorky Petra Hladíka jde například o přestavbu celkem třiatřiceti hektarů průmyslových zón uvnitř města, výstavby asi dvou tisícovek městských bytů a také několika škol a školek. Jako příklad uvedl třeba plánovanou školskou budovu v Sadové ulici v Králově Poli. „Bez schválení územního plánu se město na dva až tři roky zastaví," poznamenal Hladík.
Problém v územním plánu představují podle některých také pozemky, které město bezplatně získalo od Státního pozemkového úřadu. Převod byl podmíněný tím, že se po dobu deseti let účel těchto ploch nezmění. S tím nový územní plán nepočítá a po jeho schválení by tak mohlo dojít k tomu, že by město muselo tyto pozemky vrátit. „Jestli se nezmění zákon, nebo individuálně u každého pozemku nevyjednáme změnu, schválením plánu způsobíme městu škodu," přiznala primátorka Markéta Vaňková.
S celkem šesti hlavními body nakonec brněnští zastupitelé vrátili návrh územního plánu k úpravám. Úředníci magistrátu odhadují dobu opětovného projednání dokumentu na rok a půl až dva roky. Do konce stávajícího volebního období tak už s největší pravděpodobností schválený nebude.
