Ředitel odboru hygieny výživy Milan Šles doporučuje nejen Brňanům, aby si všímali čistoty prostředí provozovny nebo pracovního oděvu personálu. Přesto podle něj nejde s jistotou určit, ve kterém stánku bude zmrzlina špatná. „Měli jsme mnoho provozoven, kde bylo vše na první pohled v pořádku, a přesto byly vzorky nevyhovující,“ sdělil.

Čas od času si zajde v Brně na zmrzlinu třeba studentka Zuzana Poláchová. „Nevybavuju si, že bych narazila na podnik, který by byl od pohledu špinavý, ale určitě by mě to odradilo,“ svěřila se mladá žena.

Lucie Krásenská, která připravuje zmrzlinu pro Božský kopeček, dodržuje kvůli hygieně hned několik zásad. „Všechno musí být při výrobě čisté. Náčiní i stroje. Ty se po každé výrobě rozeberou, umyjí a vydezinfikují,“ popsala. Jejich stánek je pak vybavený tekoucí teplou vodou.

Kdyby si měla Krásenská vybírat zmrzlinu, kromě ingrediencí by také ona dala na čistotu. „Jestli mají čistou vodu na nabírací kleště, zástěru, stažené vlasy, jestli je čisté okolí prodeje,“ vyjmenovala zmrzlinářka.

U všech nevyhovujících vzorků laboratorní vyšetření potvrdila přítomnost bakterií, které jsou ukazatelem nedostatečné provozní a osobní hygieny.

"Například jde o nedostatečnou očistu zmrzlinového stroje, pracovních ploch, náčiní, nebo nedostatečné mytí rukou personálu,“ objasnil Šles. Tyto bakterie podle něj nejsou nebezpečné pro lidské zdraví.

Podle zmrzlinářky Krásenské je potřeba dávat si větší pozor u zmrzlin, které obsahují živočišné produkty. „Mléčné věci jsou náchylnější ke kažení,“ přiblížila.

Mléčné zmrzliny při výrobě Krásenská připravuje v pasterizační vaně, ovocné se spíš mixují. V obou případech ale zmrzlinu následně zamrazí na minus osmnáct stupňů. „Při takové nízké teplotě zmrzlina vydrží a je bezpečná i z mikrobiologického hlediska,“ řekla Krásenská. Zaměstnanci jejich stánku podle ní nejen dodržují hygienu, ale také zmrzlinu rychle vyprodají, a tak k žádné kontaminaci nemůže dojít.

Pokud však hygienici kontaminaci zjistí, nařídí provozovateli sanitaci zmrzlinového stroje, náčiní, nádobí i prostor. V případě, že by pak našli třeba salmonelu, zmrzlinový stánek by nařídili zavřít úplně. Následovalo by rozsáhlé testování. „Prověřili bychom způsob výroby, skladování a původ surovin, sanitační plány, zdravotní stav personálu a mnoho dalšího,“ nastínil případný postup hygienik Šles.

Ve zmrzlinách na jižní Moravě hygienici zatím takto bakterie salmonely nenašli, a tak zmrzlináři zavírat nemuseli. Za zjištěné závady ale rozdávali pokuty v celkové výši šedesát tisíc korun. Podle Šlese se pohybovaly v jednotlivých případech ve výši od tří do deseti tisíc.