Brněnský drak, šikmá věžička na Staré radnici, kapucínská hrobka. To jsou často místa, o nichž mluví doma turisté, kteří navštívili Brno. A v budoucnosti k tomuto výčtu ještě určitě připojí kostnici pod kostelem svatého Jakuba. Brněnští radní totiž v úterý schválili smlouvu s Římskokatolickou farností, podle které se kostnice s padesáti tisíci mrtvými zpřístupní lidem. Jde přitom o druhou největší kostnici v Evropě po pařížských katakombách, větší než vyhlášená kostnice v Kutné Hoře.

„Do roku 2026 nám bude farnost kostnici pronajímat za symbolickou jednu korunu ročně. Zisk ze vstupného si rozdělíme na poloviny,“ řekl náměstek brněnského primátora Martin Ander. Farář Římskokatolické farnosti u kostela svatého Jakuba Václav Slouk je na dovolené. „Společně to probereme, až se vrátím,“ vzkázal Slouk.

Tak jednoduché to ale nebude. Kostnice, kterou v roce 2001 objevil znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda, je ve špatném stavu. Město ji proto musí nejprve opravit. „Vázlo to právě na dohodě města s farností. Teď už projektu nestojí nic v cestě. Počítáme s opravami za desítky milionů korun. Kostnici otevřeme zhruba v roce 2010 až 2011,“ poznamenal Ander.

Hned za Paříží Objevitel kostnice Aleš Svoboda tvrdí, že to bude pro turisty lákavé místo. „Je tam více než padesát tisíc mrtvých. Tímto množstvím je po pařížských katakombách druhá největší v Evropě. Vybudovali ji v letech 1722 až 1724 pouze pro pohřbívání. I tím je unikátní. V Evropě navíc patří k nejzachovalejším,“ tvrdí Svoboda. Ředitelka Centrály cestovního ruchu Jižní Morava Zuzana Vojtová zprávu o dohodě uvítala.

„Už se nesmírně těšíme na to, že turistům nabídneme v Brně něco nového. Přibude další atraktivní věc, která přiláká více turistů,“ slibuje Vojtová. Na zpřístupnění se těší také oslovení Brňané. „Už jsem se tam byl podívat. Nedávno ji totiž mimořádně zpřístupnili na jeden den. Líbilo se mi tam a rád bych se tam vrátil a prohlédl si prostory pořádně,“ řekl například Jiří Kubáč. Největší českou přístupnou kostnicí se dosud chlubí česká Kutná Hora. Ta se i díky ní v roce 1995 dostala na prestižní seznam památek UNESCO.

„Kutnou Horu lidé znají hlavně díky chrámu svaté Barbory. V posledních letech se ale zásluhou turistů z Japonska dostala na první místo mezi nejnavštěvovanějšími památkami kostnice. Ročně prodají 370 tisíc vstupenek,“ řekl kutnohorský místostarosta Václav Vančura. Přestože Kutná Hora kostnici nevlastní, je pro město velmi přínosná. „Patří církvi a žádný příjem z ní nemáme. Ale turisté, kteří kvůli ní přijedou, navštíví i ostatní památky. A to je velmi dobré,“ dodal Vančura. Podobně by to mohlo být také v Brně.