Ve dvacátém století sloužil jako dům pro ošetřovatelky, nyní je zázemím pro některé technicko hospodářské pracovníky a podatelna. Dům v areálu Nemocnice u svaté Anny v Brně už léta chátrá, vedení nemocnice jej nyní plánuje zbourat. „Budova je dlouhodobě v neutěšeném stavu a investice do ní nejsou pro nemocnici prioritou. Tou jsou opravy a rekonstrukce objektů, v nichž je poskytována zdravotnická péče," přiblížila mluvčí nemocnice Dana Lipovská.

Podle platného projektu budova stojí v místě plánovaného parkovacího domu. „Nemocnice připravuje aktualizaci stávajícího generelu, která bude dopracována počátkem roku 2021, nicméně s využitím zastaralého objektu pravděpodobně počítat také nebude," doplnila Lipovská.

Plán zbourat víc než sto let starý dům nepotěšil etnologa, krajského zastupitele a místostarostu Sokola Brno I Michala Doležela. „Začali jsme se proti tomu ozývat i s kolegy z Národního památkového ústavu. Jedná se o poměrně kvalitní architektonické dílo, které z našeho pohledu není dobré bourat. Navíc se obávám, pokud by dům mělo něco nahradit, že nový architektonický vklad nebude tolik kvalitní a hodnotný jako objekt, který má jít k zemi," mínil Doležel.

Dům v areálu brněnské svatoanenské nemocnice je pouze jedným z řady příkladů, kdy z brněnských ulic mizí staré, architektonicky kvalitní stavby. Podobný osud jako budovu v areálu nemocnice podle Doležela čeká například i pavlačový dům ve Václavské ulici. "Brno má závažný problém s tím, že zde dochází ke znehodnocování nebo úplné likvidaci historicky nebo architektonicky cenných objektů památek," poznamenal Doležel.

Brno už přišlo například o historický dům na Lidické ulici, místo kterého developer naplánoval bytový dům. Jedním z prostředků, který by mohl pomoct je například nový systém památkových zón, na kterém pracují brněnští památkáři. Podle ředitele brněnské pobočky Národního památkového ústavu Zdeňka Váchy je takový systém jediným možným řešením problému. „V letošním roce byly v Brně zbourány tři historické objekty, v Hybešově ulici, Lidické ulici a ulici Hlinky. Tento zhoubný proces má v současné době patrně jenom jedno řešení, a to prohlášení památkových zón. Zóny by měly regulovat i demolice částí historické zástavby," upozornil Vácha.

Ministerstvo kultury

Zástupci města systém představili letos na podzim. Návrh města musí schválit ministerstvo kultury. „Památkové zóny v Brně jsou momentálně ve fázi, kdy Národní památkový ústav dopřesnil místní návrh. Jakmile bude tento návrh kompletní, bude odeslán na ministerstvo kultury. Už v srpnu ministerstvo deklarováno, že pokud obdrží návrh do konce roku, začne činit nezbytné kroky," uvedla za brněnský magistrát Kateřina Gardoňová.

Podle Váchy je termín, kdy ministerstvo získá návrh, na spadnutí. „Podklady momentálně do konečné podoby zpracovává generální ředitelství Národního památkového ústavu v Praze. Termín pro předání na ministerstvo kultury byl ministerstvem stanoven na desátý leden 2021," upřesnil Vácha.

Příprava systému památkových zón trvala mnoho let, postupně se objevily různé návrhy. „Nynější návrh zóny v Brně vznikal zhruba dva roky. Bylo nutné památkovou ochranu v některých místech zredukovat, a to například z důvodu budoucího rozvoje brownfieldů. I proto došlo na ploše plánované památkové zóny k diferenciaci památkové ochrany s rozlišením památkových hodnot do pěti stupňů. Od A, což je nejvyšší ochrana, až po D. Jelikož je plánovaná památková zóna rozlehlá, umožní to zachovat některá místa v téměř původní podobě a zároveň to jiná místa zcela nezakonzervuje," doplnila Gardoňová.