Zaplňuje chodby, pokoje i operační sály Fakultní nemocnice Bohunice a nikdo si s ním neví rady. Brouk kvapník plstnatý se tu stal nevítaným hostem, přestože nikomu ne〜ubližuje. Hmyz láká do budov příjemnější klima, protože i na něj je venku příliš horko.

Problémy s patnáct milimetrů velkým kvapníkem má nemocnice každý rok. „Potýkáme se s ním už patnáct let, ale letošní rok je nejhorší. Mohou za to vysoké teploty, před kterými brouci prchají do chladu,“ popsal situaci externí pracovník nemocnice a deratizátor Jaroslav Báňa, který má likvidaci kvapníka na starosti.

Má léto rád

Brouk je v teplých letních měsících nejvíce aktivní. Déle trvající tropy ho teď vyhánějí z polí a luk. „V noci se vchodem a okny dostává do bohunické nemocnice. Kromě chladu ho láká i světlo. Je jich tu pořád několik desítek,“ poznamenal Báňa.

Podle něj je však zbytečné proti kvapníkovi nasadit chemii. „Brouk do druhého dne umírá. Zbytečně bychom postřikem zamořili prostor nemocnice,“ myslí si deratizátor.

Mrtvá hmyzí těla tak musí personál nemocnice neustále odklízet. „Je to blázinec. Jsme domluveni s úklidovou službou, která pulíruje každou hodinu chodby nemocnice. Nevypadá dobře, když se ve zdravotnickém zařízení povalují mrtví brouci,“ připustil Báňa.

Pacienti i návštěvníci bohunické nemocnice si totiž často myslí, že jde o rusy nebo šváby, kteří jsou symbolem špatné hygieny. Kvapník je ale podle odborníků nezávadný. „Na člověka tito brouci nepřenášejí žádnou nákazu, spíše jej pouze obtěžují svou přítomností. Je velmi nepříjemné, když lezou ve vlasech nebo po kůži,“ vylíčil vedoucí oddělení environmentální epi〜demiologie Zdravotního ústavu Brno Milan Pejčoch, který doporučuje proti broukovi nasadit sítě do oken. Podle Jaroslava Báni to ale nemá smysl. „Musely by se zabarikádovat všechny vchody, a to zkrátka v nemocnici nejde,“ uvedl deratizátor.

Většina lékařského personálu s broukem navíc žádné problémy nemá. „Byli jsme informováni o tom, že je kvapník nezávadný, takže nám nevadí. Pokud se člověk neštítí běžného neškodného hmyzu, nemůže mu vadit ani tento brouk. Je plachý,“ vysvětlil svůj postoj hematolog Jaroslav Petrla, který na malého brouka nejednou narazil při procházení nemocničními chodbami.

Kromě nemocnice se ale kvapník objevuje i v dalších zařízeních. „Odstraňujeme ho z nádraží, hypermarketů i třeba z budovy pošty. Za posledních pět let je to problém nejen Brna, ale i celé republiky,“ tvrdí Báňa.

S tím souhlasí také deratizátor Stanislav Kopr. „Brouci hledají klimatizaci a místa, kde nebude šedesát stupňů. Není možné se divit, když nalétávají do hypermarketů a velkých obchodních středisek. Je rozšířen i v centru v Dolních Heršpicích,“ uvedl Kopr.

Klimatizované obchodní prostory tu podle něj vznikly prakticky v poli, kde předtím brouci mnoho let žili. „V jejich přirozeném prostředí se tak objevila chladná místa, oni je pouze využívají,“ myslí si Kopr.

Přemnožený není

Kvapník plstnatý, který ve svém přirozeném prostředí žije až třicet dnů, prý ale v Brně přemnožený není. „Jeho počty jsou v normálu. Spíše se jen snaží ukrýt před příliš teplým počasím, proto na něj člověk může častěji narazit. Není problém ho potkat třeba v bytě nebo rodinném domě,“ dodal brněnský entomolog Václav Pižl.