Přípravek má zefektivnit běžné metody léčby rakoviny. „K výrobě vakcíny jsme použili bílé krvinky pacienta. Speciálně upravené jsme mu je vrátili do těla. Měly by povzbudit imunitní systém a najít a likvidovat nádorové buňky," popsal přednosta Kliniky dětské onkologie Fakultní nemocnice a proděkan Lékařské fakulty Jaroslav Štěrba.

Nejprve lékaři odeberou pacientovi vzorek nádorových buněk a bílých krvinek. Poté pět až sedm týdnů v laboratoři stimulují bílé krvinky, aby rozpoznaly nádorové buňky a bojovaly s nimi. Zhotovený preparát pak opakovaně dětem vpíchnou do kůže. „Vyrobíme zhruba deset ampulek vakcíny a asi jednou za tři týdny je pacientům podáme. Upravené buňky cestují po těle a hledají nádorové," poznamenal Dalibor Valík z farmakologického ústavu Masarykovy univerzity, kde odborníci vakcínu připravují.

Přípravek vyrábějí lékaři každému nemocnému na míru. Předchozí výzkum Masarykovy univerzity a mezinárodních lékařů totiž potvrdil, že neexistují dva shodné nádory. Liší se podobně jako otisky prstů. „Není téměř možné najít dva lidi se stejnými nádorovými buňkami. I v případě opakovaného výskytu nádoru u jednoho člověka není jejich genetická výbava stejná," vysvětlil Štěrba.

Tříletý výzkum

Při klinické studii vakcínu odborníci vyzkouší na dvaceti pacientech. Zatím lékaři vybrali sedm dětí z České republiky a ze zahraničí. „Zařadili jsme do testování především děti, u kterých se opakovaně objevil nádor a standardní léčba nebyla úspěšná," zdůraznil Štěrba.

Na vakcíně spolupracují Masarykova univerzita, Klinika dětské onkologie Fakultní nemocnice v Brně a Masarykův onkologický ústav. Vědci ji zkoumali tři roky. Loni přípravek testovali na laboratorních zvířatech, letos ho podali už dvěma pacientům.

Odborníci pracují v takzvaných čistých laboratořích, které splňují přísné hygienické podmínky. Nynější klinická studie podle přednostky farmakologického ústavu Reginy Demlové potrvá pět až osm let. „Teď řešíme bezpečnost vakcíny. Potom se zaměříme na její účinnost," dodala. Pokud bude testování úspěšné, může vakcína začít pomáhat.

Podle imunologa Jana Krejska z Karlovy univerzity v Praze vědci léčbu některými typy bílých krvinek testovali už v osmdesátých letech. Nebyla ale úspěšná. „Nyní se vrací do výzkumu. V České republice zkouší podobné klinické experimenty na několika pracovištích. Oblast je to perspektivní, ale výzkum trvá roky a je drahý," poznamenal Krejsek.

Například v Brně se podobným výzkumem už více než pět let zabývá Jaroslav Michálek z Univerzitního centra buněčné imunoterapie na Masarykově univerzitě. Na vývoji protinádorové vakcíny pracují i na Karlově univerzitě pod vedením imunoložky Jiřiny Bartůňkové.