Stánky však lákají nejen milovníky pěnivého hroznového moku, ale i kontrolory, kteří se snaží odhalit nepoctivé podnikatele. Ti často vydávají zkvašený vinný mošt z maďarských hroznů za pravý moravský burčák.
Běžný spotřebitel však rozdíl nepozná. „Bohužel podle chuti to poznat nelze. Dokážeme to jen v našich laboratořích díky speciálním přístrojům. Pravý burčák musí pocházet pouze z vinic na území České republiky. Letos jsme zatím na žádné nepoctivce nepřišli,“ sdělil mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Michal Spáčil.
Desítky kontrol
Hlavní sezona však teprve začíná. „Inspektoři od poloviny srpna zkontrolovali několik desítek vzorků. Největší nápor čekáme v následujících týdnech. Pokud lidé nakupují přímo u výrobců nebo v kvalitních vinotékách, nemusejí se špatného nebo nepravého burčáku obávat. Lidé by jej neměli nakupovat v místech, kde na něj přímo svítí slunce. Teplo a světlo totiž zhoršují jeho kvalitu,“ dodal Spáčil.
Na svůj první letošní burčák zatím čekají vinaři z Rajhradských klášterních sklepů na Brněnsku. „Začneme ho prodávat příští týden. Letos je mnohem lepší úroda hroznů než loni. Proto si můžeme dovolit vyrobit víc burčáku. Minulý rok jsme ho prodali pět tisíc litrů. Letos počítáme s dvojnásobkem,“ uvedl jednatel společnosti Jiří Ruibar.
Ceny chce zachovat na stejné úrovni jako loni. „To znamená mezi čtyřiceti a padesáti korunami za litr. Lidé jej od příštího týdne mohou koupit u nás v rajhradské prodejně a od konce tohoto měsíce také na slavnostech vína na brněnském náměstí Svobody,“ uvedl Ruibar.
Naopak jen nepatrné množství pěnivého moku z hroznů vyrobí Petr Marcinčák z Mikulova. „Burčák dělám jen na Pálavské a Sedlecké vinobraní. Je to tradice, kterou lidé chtějí a k vinobraní patří. Jinak jej ale dělat a prodávat nechci. Burčák není možné dělat jako na běžícím páse. Musí se umět načasovat, což se podaří jen výrobci,“ upozornil Marcinčák.
Příchod burčákové sezony vítají i lidé z jižní Moravy. „Letos už jsem měl místní burčák z Vyškova. Vypiji ho každoročně tak pět litrů. Běžně jej ale kupuji na Znojemsku. Tam mají daleko lepší, levnější a hlavně je přímo od zdroje. Zásadně nekupuji u silnic,“ řekl například Oldřich Šimeček z Ruprechtova na Vyškovsku.
Burčák už také ochutnal Patrik Bix ze Znojma. „Byl z Lechovic a vyrobili ho z odrůdy Irsai. Moc mi chutnal,“ řekl Bix.
Zdravá tekutina
Tento nápoj už víc než dva týdny prodávají v Blansku. „Bereme ho od vinaře z Velkých Pavlovic. Je to odrůda Müller Thurgau. Prodáváme litr za šedesát korun. Je o něj velký zájem,“ řekla Beáta Koutná z blanenského obchodu Víno a destiláty. Velký zájem o burčák zaznamenali i v brněnské vinotéce U Tří knížat v centru města. „Denně ho prodám asi padesát litrů. Máme ho za stejnou cenu jako loni, to znamená devětapadesát korun za litr,“ řekl provozovatel vinotéky Pavel Nešpůrek.
Každoroční konzumaci burčáku doporučují i odborníci. „Obsahuje velké množství vitamínu B a kvasnic. Říká se, že člověk by jej měl vypít tolik, kolik litrů krve má v těle. Ale určitě ne za jediný den,“ upozornil brněnský sommelier Dan Mádr.
Burčák? Kdysi jej i zamražovali
Brno /ROZHOVOR/ - Předseda degustačních komisí mnoha soutěží vín a jeden z lektorů Vinařské akademie Valtice Eduard Postbiegl tvrdí, že burčák mají v oblibě pouze středoevropané. „Dříve jej navíc lidé ochutnávali jen u vinaře. Mimo vinařské oblasti se vůbec nedostal,“ říká odborník.
Kde všude lidé burčák pijí a kde je nejoblíbenější?
Burčák je fenoménem střední Evropy. Kromě nás jej pijí na Slovensku, v Rakousku a také v části Německa.
Kdy jej v Česku začali lidé pít?
Historicky se u nás a v zemích bývalého Rakouska-Uherska objevuje koncem devatenáctého století. Vždy to byl nápoj, který se popíjel převážně přímo u zdroje. To znamená ve sklepě, kde vznikal při výrobě vína. Jeho rozmach, jak jej známe nyní, začal zhruba v polovině minulého století.
Co oblíbenost tohoto nápoje s sebou přinesla?
Samozřejmě různé pokusy o pančování burčáku, ale také pokusy, jak ho udržet co nejdéle pitelný. Například asi před čtyřiceti lety ve slovenských Malackách burčák dokonce zamrazovali a dávali jej do podobných krabic, v jakých dnes kupujeme mléko. Měl díky tomu vydržet až do Vánoc.
Jak burčák vzniká a jak má vypadat?
Je to meziprodukt při výrobě vína. Správný burčák je pěnivý nasládlý nápoj obsahující velké množství oxidu uhličitého. Barvu musí mít bělavou až nažloutlou. Nesmí být hnědý nebo v tmavých odstínech šedi. To může ukazovat na to, že jej někdo naředil.
Z jakých odrůd nejčastěji moravští vinaři burčák vyrábějí?
Burčák se vyrábí především z mladých odrůd, jako je Irsai Oliver, Muškát moravský nebo Müller Thurgau.
Podvody prodejců: voda i barvivo
Jižní Morava – Sytě červený burčák za dobrou cenu. Ve skutečnosti však obarvený částečně zkvašený mošt z maďarských bílých hroznů. I takové může být zklamání lidí, kteří naletí některým nepoctivým obchodníkům s burčákem.
Jejich oběťmi se ale mohou stát i vinaři, kteří burčák prodají obchodníkovi v dobré víře, že jej bude dál nabízet. „Asi před třemi lety jsem prodal jen několik litrů burčáku člověku z Kyjova, který jej chtěl prodávat dál. Druhý den mi řekl, že ode mě už další nechce, že o něj lidé nemají zájem. Přitom začal prodávat burčák jiného vinaře naředěný vodou. Inspekci pak předložil doklad, že jej koupil ode mě,“ popsal svoji zkušenost například vinař Václav Šalša z Kostelce u Kyjova na Hodonínsku.
Šalša se už z minulosti poučil a nyní prodává burčák jen ověřeným obchodníkům. „Po loňské špatné úrodě, když jsem nevyráběl burčák vůbec, jej letos vyrobím asi deset tisíc litrů. Na prodejce si ale už letos dám pozor,“ podotkl vinař.
Právě ředění burčáku vodou je jedním z nejčastějších příkladů, jak se nepoctiví obchodníci snaží na tomto nápoji vydělat co nejvíc. „V minulých letech jsme u některých vzorků zjistili, že obsahují až osmdesát procent přidané vody,“ upozornil mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Michal Spáčil. Dalším častým prohřeškem obchodníků s burčákem bývá používání zahraničních hroznů k jeho výrobě. „To dokážeme odhalit díky našemu speciálnímu laboratornímu vybavení. V tomto případě jde o klamání spotřebitele a nepoctivý prodejce může dostat až několikamilionovou pokutu. Burčák totiž musí být vyrobený pouze z hroznů, které pocházejí z českých a moravských vinic,“ vysvětlil Spáčil.
Inspektoři se také v minulosti setkali s vydáváním bílého burčáku za červený. „Nepoctiví prodejci obarvili bílý burčák potravinářským barvivem. Těchto případů je však minimálně,“ dodal Spáčil.
GLOSÁŘ krajského šéfredaktora Tomáše Hermana najdete ZDE
