Řada kolemjdoucích si za běžných okolností netradiční fasády ani nevšimne. Bytový dům na brněnské adrese Veveří 14 má přitom zajímavou historii. Po vzoru vídeňských domů z přelomu devatenáctého a dvacátého století jej kolem roku 1903 nechal postavit architekt a stavitel z Brna František Pawlu. „Stavba vznikla jako součást přestavby nejstarší části ulice Veveří na velkoměstskou třídu, spojující centrum města s přilehlým okolím,“ uvádí autoři Internetové encyklopedie dějin města Brna.

Čtyřiapadesát let starý páternoster v budově magistrátu na Malinovském náměstí 3 jako jediný páternoster v Brně stále pravidelně slouží.
VIDEO: Jeden z posledních páternosterů v Brně. Hledají, kdo ho udrží v provozu

Vstupní průčelí rozděluje čtyřiadvacet oken na pravidelný rastr, který doplňuje právě vysoká štuková dekorace v podobě rostlinných girland. „Tuto vertikální tendenci však do jisté míry potlačují dva horizontální prvky, celokovový balkon a římsa se dvěma postavami géniů. Dům s patrně nejradikálnějším secesním průčelím v Brně je příkladem oslavy mladého obrodného slohu, a to secese,“ stojí v internetové encyklopedii.

Na začátku dvacátého století v domě žil a pracoval slovenský světoznámý architekt Dušan Jurkovič. Poté se přestěhoval do vlastní vily, kterou si podle svého projektu postavil v brněnských Žabovřeskách.

Zdroj: Deník/Robin Fajmon

„Chodím přes Veveří docela často a nikdy jsem nic podobného neviděla. Většinou se každý stará sám o sebe a nezvedá hlavu, ale asi je to škoda,“ podivila se nad netradiční fasádou například Brňanka Michaela Gajdačová.