Středoevropský technologický institut CEITEC slibuje, že z Brna udělá jedno z nejvýznamnějších vědeckých center v Evropě. Po čtyřech letech příprav dostal tvář. Vedení projektu včera představilo vizualizace staveb, které mají do pěti let vyrůst v univerzitních kampusech v Bohunicích a Pod Palackého vrchem.

Budoucnost projektu závisí na tom, jestli získá dotace z evropských fondů. „Tento pátek je jedním z milníků v historii projektu. Ministerstvu školství totiž pošleme finální verzi projektové žádosti. To rozhodne, jestli se projekt může u Evropské komise ucházet o peníze,“ uvedl ředitel Středoevropského technologického institutu Tomáš Hruda.

Ve snaze získat dotace si projekt konkuruje s jiným plánovaným vědeckým centrem v Brně, Mezinárodní centrum klinického výzkumu ICRC Fakultní nemocnice u svaté Anny. Původně se přitom oba projekty měly doplňovat. „Nemohu posoudit, který z nich má větší šanci na úspěch. Neznám obsah jiných českých projektů,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u svaté Anny Petr Koška.

Podle rektora Masarykovy univerzity v Brně Petra Fialy na peníze dosáhne jen jeden z brněnských projektů. Větší šance dává Středoevropskému technologickému institutu, na kterém se jeho škola podílí. „Jsem si téměř jistý, že uspěje. Prošel ve velmi silné konkurenci předvýběrem ministerstva školství a stojí za ním silné instituce,“ myslí si Fiala.

Technologický institut je společným dílem čtyř brněnských univerzit a dalších výzkumných institucí. Jeho úkolem je propojit biomedicínu s technickými vědami. „Hlavní myšlenkou je poskytnout našim nejlepším týmům nejmodernější přístrojové vybavení, a zajistit jim tak pracovní podmínky na úrovni, kterou běžně mají evropská výzkumná centra,“ vysvětlil rektor Vysokého učení technického Karel Rais.

V prvních pěti letech díky institutu najde v Brně práci více než osm stovek vědců, včetně zahraničních expertů. „Jsou mezi nimi lidé, kteří publikují v prestižních časopisech Nature nebo Science a vedou špičkové výzkumné týmy. Jména zatím říci nemůžeme, několik z nich už ale vyjádřilo vážný zájem se do Brna přestěhovat a na plný úvazek pro projekt pracovat,“ řekl Hruda.

V laboratořích institutu mají vznikat například materiály pro nahrazování poškozených tkání, výrobu nových typů baterií či využití v ortopedii a zubním lékařství. Výzkumníci se zaměří i na robotiku, vývoj přístrojů nebo produkci biopaliv.

Kromě vědecké elity proto institut do Brna přiláká i firmy, které využijí výsledky výzkumu ve výrobě. Nebo si pronajmou od institutu drahou techniku, která jim dosud nebyla dostupná. Podle Hrudy na tom Brňané vydělají. „Kvalitní výzkum přinese kvalitní firmy, ty zase kvalitní pracovní místa,“ shrnul Hruda.

V minulosti Středoevropskému technologickému institutu konkuroval jiný brněnský projekt. Středoevropskou synchrotronovou laboratoř CESLAB připravovala Akademie věd, v létě ale projekt zkrachoval, protože jej nepodpořilo ministerstvo školství.