Nadcházející jaro s sebou nepřináší jen slunce a teploty nad bodem mrazu, ale odhaluje i špínu v brněnských ulicích. A také nelegální skládky, které se v lesích na okrajích města nebo v sídlištích přes zimu objevily. Ochránci životního prostředí však už kvůli tomu nemají takové starosti jako dřív. Černých skládek totiž rok od roku ubývá.

Nepovolené skládky často objeví hlídkující strážníci. „Občas nám to i někdo oznámí. Po prohlídce místa to vždy nahlásíme příslušné radnici, která už pak skládku řeší dál. Lidem za to hrozí pokuty od sto do tisíce korun, jenže bývá strašně obtížné je chytit,“ uvedla mluvčí brněnských strážníků Denisa Kapitančiková.

Nejhorší situace bývá pravidelně v okrajových částech Brna. Tam totiž lidé často vyvezou odpad do lesa, kde není tak na očích. „Skládky se objevují stále. Navíc tu máme rekreační oblast a turisté i chalupáři jsou mnohdy schopni všeho. Svůj trávník si ostříhají na milimetr přesně, ale přes plot, kam už nevidí, klidně vyhodí třeba stará kamna. A je jim to úplně jedno. Uklízení nás pak stojí i desetitisíce korun ročně,“ podotkl starosta brněnské Bystrce Svatopluk Beneš.

Pytle u kontejnerů

Černé skládky často vzniknou i na sídlištích, kam lidé přes noc vyvezou třeba starý nábytek nebo pytle s odpadem. „Lidé neustále odkládají svůj odpad vedle kontejnerů a nás odvážení těchto velkoobjemových pytlů vyjde třeba na osmdesát tisíc korun ročně,“ řekla starostka Nového Lískovce Jana Drápalová. Na místa častých skládek v lese městská část nainstalovala zábrany, aby tam nemohla vjíždět auta.

Teď však už Nový Lískovec neřeší problémy se skládkami tak často jako dřív. „Například ve Slunečné ulici bývala jedna z největších skládek v Brně a trvalo nám dlouho, než jsme se jí zbavili. Od té doby už nacházíme spíš menší skládky a méně často,“ dodala Drápalová.

To, že zakázaných skládek ubývá, potvrzuje i vedoucí magistrátního odboru životního prostředí Martin Vaněček. Připisuje to vzrůstající ekologické odpovědnosti Brňanů. „Doba už je jiná než před deseti lety. Tehdy bývaly velmi časté obrovské skládky plné suti, stavebního odpadu a podobně, bylo to ještě dědictví minulého režimu. Dnes už jsou lidé uvědomělejší a nepořádek takového rozsahu už téměř nenacházíme,“ podotkl Vaněček.

Počet malých skládek pod pět kubíků podle něj klesá také, ale ne tak razantně. Přesto je nelegální vyhazování odpadu stále velký problém, protože se téměř nikdy nepodaří odhalit viníka. „Pokuty jsou tak spíše symbolické,“ povzdechl si Vaněček.

S vyhazováním odpadu mimo určená místa nesouhlasí ani Brňanka Jana Vostřelová. „Myslím si, že lidé, kteří to dělají, jsou čuňata. Neberou vůbec ohled na životní prostředí. Bohužel jsou většinou tak vychytralí, že je u toho nikdo nechytí,“ řekla Vostřelová.