Podle mluvčí dopravního podniku Lindy Škrancové je hlavní pozitivní zprávou nižší počet napadených revizorů. „Pracovní úrazy jsme měli jen čtyři. To je nejméně od roku 1992. Přisuzujeme to používání diktafonů, kterými jsme od loňského roku revizory vybavili. V kolizní situaci upozorní pasažéra bez jízdenky na to, že hovor bude nahrávaný,“ upozornila na loňskou novinku Škrancová.

Se stále častějším napadením revizorů se přitom dopravní podnik potýkal hlavně do roku 2008, kdy jich skončilo na nemocenské třicet.

Menší počet napadených revizorů potvrzuje mluvčí městské policie Denisa Kapitančiková. „Podobných problémů, které jsme museli řešit, opravdu ubývá. Je to pravděpodobně i tím, že jakmile vidí lidé uniformu, rychle je agresivita přejde. Zhruba třikrát měsíčně navíc děláme noční akci Revizor, kdy revizory přímo doprovázíme,“ řekla Kapitančiková. Dodala, že v současnosti řeší strážníci jen jeden či dva incidenty mezi revizory a pasažéry.

Revizoři ovšem volají strážníky mnohem častěji. „Několikrát týdně nás přivolají ke zjištění totožnosti někoho, kdo jim nechce ukázat občanský průkaz,“ připomněla mluvčí.

Na rozdíl od zraněných revizorů, počet cestujících bez jízdenky klesl oproti roku 2010 jen o tisíc lidí na 114000. A podle vedoucího tarifního odboru dopravního podniku Víta Prýgla je tato změna zanedbatelná. „Pokračoval trend z let 2009 a 2010. Počet zjištěných cestujících bez platného jízdního dokladu i počet zkontrolovaných vozidel zůstal zhruba na stejné,“ upozornil Prýgl.

Stejně jako v předchozích dvou letech na pokutách dopravní podnik vybral sedmdesát milionů korun. Tedy ani ne desetinu zisku z jízdného, který byl 959 milionů.

Pokuta za černou jízdu je 1025 korun, v případě že ji zaplatí cestující na místě nebo do pěti dnů, snižuje se na 725 korun. Pokud ale černý pasažér se zaplacením váhá, může ho přijít i na desetitisíce. „Neuhrazené pokuty předáváme zhruba po šedesáti dnech inkasním společnostem. Za loňský rok jsme takto postoupili třicet tisíc pohledávek,“ varovala před soudy a exekucemi mluvčí dopravního podniku Škrancová.

Právě stále dražší pokuty i větší přísnost při vymáhání odrazují i některé dříve notorické černé pasažéry. „Když byla pokuta stovka či dvě, pořád se jezdit na černo vyplatilo i kdyby mne každý měsíc revizor chytil. Navíc když jsem si zapamatoval obličeje déle sloužících revizorů a stačil před nimi utíkat. Ale s tím, jak stárnu na to nemám nervy a se zvýšením pokut ani peníze,“ konstatoval muž, který se představil jen křestním jménem Miloš.

Ani revizoři ovšem nejsou při kontrolách neomylní. „Už se mi stalo i to, že revizorka nepoznala jízdenku koupenou v autobuse regionální dopravy. Když ji na chybu upozornila její kolegyně, ani se neomluvila. Pak přišla za pět minut s tím, že mi vypršela platnost jízdenky. Opět se spletla. O hodinu,“ postěžovala si Zuzana Sobotková cestující každý den ze Šlapanic do centra.

Na chování revizorů a řidičů loni přišlo dopravnímu podniku 518 stížností. „Jen devětatřicet z nich ale bylo oprávněných,“ upozornila Škrancová.