Ať už se lidé vybourají na dálnici nebo spadnou z houpačky, první pomoc někoho poblíž zajisté uvítají. V budoucnu se však mohou dočkat jen bezradné paniky. Červenému kříži na Brněnsku, který léta učí základy první pomoci a školí zdravotníky, odcházejí dobrovolní pracovníci. A noví nepřicházejí.

„Na brněnský venkov jsme jen já, kolega a několik dobrovolníků. Ti zkušení a staří odchází nebo umírají,“ popsala současný stav ředitelka Červeného kříže na Brněnsku Ludmila Mládková. Do organizace, která v Brně už devadesát let působí na základě dobrovolnictví, se dnes podle ní chce málokomu. „Mladí nechtějí pracovat zadarmo a my peníze nemáme,“ řekla rezignovaně Mládková.

Peníze nejsou vše

Výuka první pomoci se přitom z jejího pohledu opomíjí v celé zemi. „Není ani pořádně v osnovách. Kolik lidí dnes umírá jen na silnicích! A málokdo je schopen jim poskytnout potřebnou první pomoc,“ posteskla si ředitelka.

Souhlasí s ní dlouholetá dobrovolnice Jiřina Pilová. Před šedesáti lety dostala od Červeného kříže ve škole potraviny a pomůcky. Pak se rozhodla zapojit. „Od dětství se mi líbila především neutralita, světovost a principy, se kterými Červený kříž vystupuje,“ uvedla žena, která lidem pomáhá už přes padesát let. Podle ní za klesající přitažlivost celosvětové organizace v zemi může nejen nedostatek peněz. „Komunisté Kříž zpolitizovali a někteří lidé si ho dodnes spojují se starým režimem,“ vysvětlila dobrovolnice.

Červenému kříži však kromě čerstvých nadšenců chybí právě peníze. Dostatečnou podporu údajně nemá ani od státu. Na provoz vlastních pracovišť a na mzdy si musí prostředky shánět. „Dostáváme příspěvky, ale je to málo. Nějaké peníze na provoz máme jen díky velkým školením pro veřejnost,“ posteskla si Mládková.

Hlavním cílem Červeného kříže na Brněnsku je oslovit co nejvíce škol. Právě školení dětí je podle Mládkové zásadní. „Když se od malička učí, jak pomáhat, dokážou si pak v životě poradit s krizovou situací,“ vysvětlila ředitelka. Proto organizace každým rokem objíždí školy a nabízí kurzy i soutěže. Zájem ale klesá. „Školy mají své problémy a na podobné kurzy jim nestačí peníze,“ řekla Mládková. „Brněnský venkov ale v porovnání se zbytkem jižní Moravy takové problémy nemá,“ tvrdí ředitelka.

„V posledních čtyřech letech jsme vyškolili přes tisíc dětí, to jinde nemají. Znalosti jim předáváme přirozenou cestou a úměrně jejich věku,“ přiblížila způsob výuky ředitelka.

V Drásově to jde

Mezi nejvíce zapojené tak patří základní školy z Veverské Bítýšky, Rosic, Drásova či Ostrovačic. Se spoluprací je vedení škol spokojeno, každý rok mají plno zájemců.

„Pracuje u nás celoroční zdravotnický kroužek a končí soutěžemi, které připravujeme s Červeným křížem,“ řekla ředitelka základní školy v Drásově Alena Dvořáková. První pomoc se podle ní v českých školách nijak zvlášť neučí, kroužek proto škola vítá.

Nejlepší žáci z obcí pak jezdí na letní pobyt, kde své dovednosti zdokonalují. Z některých se pak mohou stát i věrní dobrovolníci. Tím je například Michal Hapt z Brna. „Přitáhl mě kolektiv lidí, jejich ochota pomáhat ostatním a taky práce s dětmi,“ podělil se o svou zkušenost devatenáctiletý dobrovolník.

Červený kříž se kromě školení věnuje humanitární činnosti nebo dárcovství krve.