VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Červený kříž Brněnska ztrácí dobrovolníky

Brno-­venkov - Staří pracovníci odcházejí, mladí zadarmo pracovat nechtějí. Dobrovolných členů pro školení první pomoci je každý rok méně.

6.6.2009 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto. Foto: Deník/Lenka Novotná

Ať už se lidé vybourají na dálnici nebo spadnou z houpačky, první pomoc někoho poblíž zajisté uvítají. V budoucnu se však mohou dočkat jen bezradné paniky. Červenému kříži na Brněnsku, který léta učí základy první pomoci a školí zdravotníky, odcházejí dobrovolní pracovníci. A noví nepřicházejí.

„Na brněnský venkov jsme jen já, kolega a několik dobrovolníků. Ti zkušení a staří odchází nebo umírají,“ popsala současný stav ředitelka Červeného kříže na Brněnsku Ludmila Mládková. Do organizace, která v Brně už devadesát let působí na základě dobrovolnictví, se dnes podle ní chce málokomu. „Mladí nechtějí pracovat zadarmo a my peníze nemáme,“ řekla rezignovaně Mládková.

Peníze nejsou vše

Výuka první pomoci se přitom z jejího pohledu opomíjí v celé zemi. „Není ani pořádně v osnovách. Kolik lidí dnes umírá jen na silnicích! A málokdo je schopen jim poskytnout potřebnou první pomoc,“ posteskla si ředitelka.

Souhlasí s ní dlouholetá dobrovolnice Jiřina Pilová. Před šedesáti lety dostala od Červeného kříže ve škole potraviny a pomůcky. Pak se rozhodla zapojit. „Od dětství se mi líbila především neutralita, světovost a principy, se kterými Červený kříž vystupuje,“ uvedla žena, která lidem pomáhá už přes padesát let. Podle ní za klesající přitažlivost celosvětové organizace v zemi může nejen nedostatek peněz. „Komunisté Kříž zpolitizovali a někteří lidé si ho dodnes spojují se starým režimem,“ vysvětlila dobrovolnice.

Červenému kříži však kromě čerstvých nadšenců chybí právě peníze. Dostatečnou podporu údajně nemá ani od státu. Na provoz vlastních pracovišť a na mzdy si musí prostředky shánět. „Dostáváme příspěvky, ale je to málo. Nějaké peníze na provoz máme jen díky velkým školením pro veřejnost,“ posteskla si Mládková.

Hlavním cílem Červeného kříže na Brněnsku je oslovit co nejvíce škol. Právě školení dětí je podle Mládkové zásadní. „Když se od malička učí, jak pomáhat, dokážou si pak v životě poradit s krizovou situací,“ vysvětlila ředitelka. Proto organizace každým rokem objíždí školy a nabízí kurzy i soutěže. Zájem ale klesá. „Školy mají své problémy a na podobné kurzy jim nestačí peníze,“ řekla Mládková. „Brněnský venkov ale v porovnání se zbytkem jižní Moravy takové problémy nemá,“ tvrdí ředitelka.

„V posledních čtyřech letech jsme vyškolili přes tisíc dětí, to jinde nemají. Znalosti jim předáváme přirozenou cestou a úměrně jejich věku,“ přiblížila způsob výuky ředitelka.

V Drásově to jde

Mezi nejvíce zapojené tak patří základní školy z Veverské Bítýšky, Rosic, Drásova či Ostrovačic. Se spoluprací je vedení škol spokojeno, každý rok mají plno zájemců.

„Pracuje u nás celoroční zdravotnický kroužek a končí soutěžemi, které připravujeme s Červeným křížem,“ řekla ředitelka základní školy v Drásově Alena Dvořáková. První pomoc se podle ní v českých školách nijak zvlášť neučí, kroužek proto škola vítá.

Nejlepší žáci z obcí pak jezdí na letní pobyt, kde své dovednosti zdokonalují. Z některých se pak mohou stát i věrní dobrovolníci. Tím je například Michal Hapt z Brna. „Přitáhl mě kolektiv lidí, jejich ochota pomáhat ostatním a taky práce s dětmi,“ podělil se o svou zkušenost devatenáctiletý dobrovolník.

Červený kříž se kromě školení věnuje humanitární činnosti nebo dárcovství krve.

Autor: Marija Nobilisová

6.6.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Pro zdravější záda i mysl. Děti ve škole sedí na speciálních podložkách

Miroslav Sládek v létě 2016 v Ústí nad Labem
AKTUALIZOVÁNO
1

Republikána Sládka zatkla policie. Zásah jako proti dealerovi, tvrdí strana

Ze základní školy rovnou na vysokou. Začal čtvrtý ročník dětské univerzity

Brno /FOTOGALERIE/ - Přestože je nejmladším teprve devět let a nejstarším čtrnáct, od soboty se může 170 dětí chlubit tím, že studuje na univerzitě. V Brně totiž slavnostní imatrikulací zahájila výuku Masarykova univerzita. Program si pro malé studenty nachystalo všech devět fakult brněnské Masarykovy univerzity.

Čtvrt roku života lvů v Brně: líbánky pokračují, lvíčata zatím na cestě nejsou

Brno /FOTOGALERIE/ – Stále se nemohou nabažit nového výběhu ani jeden druhého. Lev Lolek a lvice Kivu žijí v brněnské zoo již čtvrt roku, lidi se na ně mohou chodit dívat už dva měsíce. „Soužití Lolka a Kivu je od začátku velmi harmonické, zatím jsme mezi nimi nezaznamenali žádný konflikt. Oba velmi rádi tráví čas spolu, olizují se, hrají si,“ popsala život dvojice králů zvířat kurátorka chovů savců v brněnské zoo Dorota Gremlicová.

Tabule na České znovu svítí. Opravy zdržoval stožár na míru i déšť

Brno - Informační tabule v brněnské České ulici od pátku opět fungují. Mimo provoz byly téměř dva měsíce, kdy do nich na začátku září vrazil autobus. Tabule nějakou dobu fungovaly, ale pak do nich napršelo a zkratovaly.

AKTUALIZOVÁNO

Kotlářskou na den uzavřelo prasklé potrubí. Voda zaplavila garáže i hospody

Brno - Brno /VIDEO,FOTOGALERIE/ – Unikající voda z prasklého řádu zaplavila v pátek před druhou hodinou ranní Kotlářskou ulici v Brně a místo na více než čtyřiadvacet hodin uzavřela. Až do sobotního rána řidiči museli místo objíždět, kyvadlově mohly projíždět jen trolejbusy. „Od půl deváté ráno jsou zprovozněné dva jízdní pruhy, jeden ve směru od Pionýrské ulice, druhý od Kounicovy ulice," uvedli zaměstnanci vodáren na svém webu. Asfalt v ulici by měli položit v úterý.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení