VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Česká stanice na Antarktidě přestála vichřici

Brno, ostrov Jamese Rosse - Další brněnští vědci přiletěli na českou základnu na ostrově Jamese Rosse, aby prozkoumali Antarktický poloostrov. Skupina geologů bude zkoumat hlavně vyvřelé horniny. Naopak dva ornitologové už nasbírali dostatek poznatků o hnízdění místních ptáků a během několika dnů se vrátí zpátky do Brna.

11.2.2009
SDÍLEJ:

Polárníci na AntarktiděFoto: Archiv polární expedice

Výzkumnou práci znepříjemnilo polárníkům na začátku února hlavně počasí. „Nemohli jsme proto vyjíždět do terénu. I průlivy v okolí stanice byly plné ledových ker, takže jsme nemohli používat ani naše gumové čluny,“ uvedl vedoucí výpravy Miloš Barták.

Vědci tak využili špatného počasí k údržbě stanice. „Musíme se o vybavení starat, aby vydrželo v nepříznivých podmínkách o několik let déle. Nainstalovali jsme také novou větrnou elektrárnu, která bude vyrábět elektřinu pro automatickou meteorologickou stanici,“ vysvětlil úpravy Barták. Meteorologická stanice zůstane na stanici celý rok a bude monitorovat počasí i poté, co polárníci Antarktidu opustí.

Až osmého února mohli vědci pokračovat ve zkoumání antarktického života. „Limnologové zkoumající život v místních jezerech a geologové se vypravili do vzdálené oblasti Drift Bay. Protože je místo opravdu odlehlé, museli tam zřídit stanové tábory,“ podotknul Barták. Vědce ve stanech může zaskočit i vichřice. „Před několika dny tu totiž zuřila silná vichřice se sněhem,“ upozornil Barták.

Jednou z nejdůležitějších částí expedice je sbírání vzorků pro výzkum ve špičkově vybavených laboratořích zpět v Brně. „Sbíráme rostliny a taky stélky, které se zachytí v našich speciálních lapačích,“ popsal sběr Barták. Další poznatky jim přinášejí speciální komory, takzvané skleníčky, které oteplují rostliny a simulují tak změny klimatu. Vědci tak mohou zjistit, jak na globální oteplování bude místní příroda raegovat.

Kromě vichřice vyrušilo vědce od práce i další překvapení. „Na dohled naší stanice se totiž objevila Le Diamant. Bylo opravdu zvláštní vidět tak obrovskou loď tak blízko, protože náš ostrov je poměrně daleko od běžných plavebních tras,“ podivil se Barták.

Expedici už opustili první vědci. Dva ornitologové Václav Pavel a Karel Weidinger teď čekají na argentinské stanici Marambio na odlet do Argentiny, odkud se vrátí zpět do České republiky. Dalších pět lidí by mělo stanici opustit do půlky února.

Autor: Vendula Jičínská

11.2.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zloděj odcizil na Ivančicku další několik desítek let pěstovanou borovici.
5

Pěstiteli ukradli čtyřicetiletou bonsaj. Zloději to stihli za tři minuty

Vánoční Vídeň 2017.
55

Pohádková vánoční Vídeň? To je punč, ale i dovádění ve slámě a ruský medvěd

NAŠI PRVŇÁCI: představujeme ZŠ Kanice, Bílovice nad Svitavou, Vranov a další

Brněnsko – Podívejte se na tablo novopečených prvňáčků ze základní školy v Kanicích, Bílovicích nad Svitavou, Ochozi u Brna, Babicích nad Svitavou a Vranově. Prostřednictvím našeho seriálu Naši prvňáčci bude redakce představovat tabla jednotlivých prvních tříd základních škol. Rodiče a blízcí žáků každou středu najdou v tištěném vydání na straně 4 a na webu prvňáčky z regionu. Deník si tak mohou koupit na památku.

Vánoce jsou finančně náročné. Úvěr ale může být špatným pánem

Podle finančních poradců ale i psychologů by úvěry měly sloužit k nákupu jen těch věcí, které nezbytně potřebujeme. Nemá cenu se neúměrně zadlužit a kvůli hezkému Štědrému dni si pak znepříjemnit celý rok. Praxe ale také ukazuje, že mnohé domácnosti si kvůli nedostatečné finanční rezervě nemohou tuto úvahu dovolit.

Práškovací letadlo i hadraplán. Výstava provází novodobými dějinami Moravy

Brno /FOTOGALERIE/ – Sto padesáti kilogramovou knihu podepsanou Tomášem Garriguem Masarykem, práškovací letadlo i dobové filmové záběry z dvacátého století si mohou od středy prohlédnout návštěvníci Moravského zemského muzea. To vše v nové stálé expozici nazvané Středoevropská křižovatka Morava ve dvacátém století.  

Nový park na Hádech překoná Lužánky. Bude mít mokřady i vodní nádrže

Brno /VIZUALIZACE/ – Mluví se o něm roky, až donedávna ale nikdo nevěděl, jak bude vypadat. Podobu nového největšího brněnského parku na Hádech vymýšlelo asi půl roku šest studentských týmů. Vítězný návrh si mohou lidé prohlédnout na internetu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT