Jaroslav Studený je totiž jedním ze tří desítek třeťáků patnácti odborných učilišť ze všech koutů Česka, kteří v Brně měří síly v oboru elektro slaboproud. A ukazují, co všechno umí zlaté české ručičky.

České ručičky je i oficiálním názvem soutěže, která ve středu začala ve Střední škole informačních technologií a sociální péče v Brně. Jejím cílem je ukázat, že dobré řemeslo je pravý kumšt. A že učňovské obory důležitou součástí školství. „Jestli je to těžké? No to si pište. Čekal jsem ale horší chytáky,“ pousměje se Studený, když na chvíli zvedne oči od náčrtku.

Název soutěžního výrobku, na kterém stejně jako ostatní účastníci klání pracuje, je stejně záhadný jako plánek pro jeho výrobu. „Přístroji se říká stabilizovaný zdroj stejnosměrného napětí. A nejhorší asi bude udělat čelní panel. Musím do destičky navrtat otvory a do nich pak zasadit displeje a měřáky. Když rozměry spletete a uděláte je jen o trochu větší, bude vám to vevnitř kvedlat,“ vysvětluje Studený.

V dílně to vypadá jako při maturitním testu. I když do ticha tlumeně hraje rádio, napětí by se dalo krájet. Není divu. Hotové výrobky dvojic, které zastupují jednotlivé zúčastněné školy, zhodnotí odborná porota. Soutěžící se ale nevyhnou ani důkladnému vědomostnímu testu.

Jasno o vítězi budou pořadatelé mít dnes večer. Toho nejlepšího v červnu pošlou na přehlídku projektu České ručičky na galavečeru v brněnském Národním divadle. „Jo, nervózní jsem hodně. Ale to asi platí i pro ostatní. Soupeři jsou dost dobří, jinak by je jejich škola do soutěže nevybrala. Já jsem na domácí půdě, tak snad to dopadne,“ doufá Studený.