10 let od úmrtí Boba Frídla: od slévače, sportovce až po hvězdu brněnských klubů

Bob Frídl, vlastním jménem Josef Frídl, se narodil 13. listopadu 1947 v Praze jako jediný syn svobodné matky Marie Frídlové. Ta se po narození svého syna vrátila z Prahy do Horních Bojanovic, odkud pocházela. Později se však rozhodla odstěhovat za prací do Brna, kde se tak Frídl po zbytek života cítil jako doma.

Právě do Horních Bojanovic, malé obce na Břeclavsku, kde strávil první roky svého života, se vždy rád vracel. To Deníku potvrdil i jeho přítel malíř a grafik Antonín Vojtek, který z Horních Bojanovic pochází. „Bob Frídl nebyl sice bojanovský rodák, ale jezdil sem za svými příbuznými a obec si ho vždy považovala. Byl to člověk nesmírně ochotný a obětavý. V hlavě mi nejvíce utkvělo jeho kytarové vystoupení na mé vernisáži na zámku v Lednici, o které jsem ho požádal. To je taková krásná vzpomínka na skvělého člověka a kamaráda,“ podělil se Vojtek.

Bob Frídl na Vojtkově výstavě na zámku v Lednici vystoupil v roce 1984, s malířem se však setkávali i nadále. Na jeho akci se objevil naposledy v roce 2009.

Naproti tomu mladé generaci už Frídlovo jméno často nic neříká. „Frídlů znám hodně, ale Boba Frídla žádného neznám,“ uvedl jednadvacetiletý brněnský popový zpěvák Miloš Fiala.

Kariéra tohoto nadějného zpěváka se začala psát v Brně. Učil se slévačem, chtěl se však stát profesionálním sportovcem, a tak nějakou dobu působil v Kometě Brno a Zbrojovce Brno. Komplikovaná zlomenina nohy, kterou utrpěl během své vojenské služby, však jeho sny o kariéře profesionálního sportovce zhatila. Později se objevoval v dresu uměleckého fotbalového družstva Bolkova jedenáctka.

Před deseti lety zemřel Bob Frídl. Nyní o něm vyšla kniha

Čtenář reportér

Svoji hudební kariéru Frídl odstartoval v roce 1967 se skupinou Green Spaedars. O rok později už vystupoval sám v brněnských klubech jen s kytarou a foukací harmonikou. To vše po vzoru svého velkého idolu Boba Dylana, jehož hudbu tehdejšímu československému publiku představil. Od něj převzal i svoje umělecké jméno.

Na pódiu legendárního brněnského klubu Šelepka Frídl představil hudbu i dalších umělců, jako byl Donovan, Paul Simon a Art Garfunkel a další. Mezi jeho vzory patřil také Leonard Cohen nebo Bulat Okudžava, jehož písně překládal do češtiny. Ovlivněn byl i hudbou Beatles nebo Rolling Stones.

Koncem 60. let si Frídl začal psát vlastní písně. Vrcholem jeho kariéry byla však 70. léta, kdy nejdříve začal spolupracovat s brněnskou undergroundovou skupinou Progress Organization, později Progres 2, a následně se Skupinou Jana Sochora. Několik let vystupoval také se sesterským pěveckým duem řeckého původu Marthou a Tenou Elefteriadu. Právě tato země se mu stala později osudnou.

Od začátku 70. let přitom vystupoval nejen na domácí scéně, ale rovněž v Polsku, Rakousku, Řecku, NDR, Francii a Bulharsku. V tomto období vydal úspěšné desky jako Jen vítr to ví, Abeceda nebo Všem svým láskám. Za dvě svoje desky z vydavatelství Panton obdržen ocenění Zlatá deska. Pravidelně se navíc objevoval na předních příčkách prestižní ankety Zlatý slavík.

Než ve druhé polovině 80. let emigroval do Řecka, odkud pocházela jeho první žena, stihl ještě působit například ve skupině Ex Libris nebo vystupovat s folkovou skupinou Folk Team. Důvodem byla mimo jiné i neuspokojivá situace v jeho osobním i profesním životě doma v Československu. Svoji hudební kariéru se snažil udržet hraním po barech, nakonec si však založil vlastní cestovní kancelář a pár let v Řecku docela dobře prosperoval.

Písničkáře, zpěváka a kytaristu Frídla ovlivnil Okudžava i Dylan

Volný čas

Po sametové revoluci se do Československa vracel a příležitostně koncertoval. Vydal například album Návraty. Od poloviny 90. let se do České republiky vracel stále častěji, ač z ní nadobro odešel až na přelomu tisíciletí se svojí druhou ženou. S ní se seznámil v Řecku. Ve stejném roce vydal album Vzpomínky. I když po roce 2000 vyšlo Frídlovi ještě několik nahrávek jako Divadlo ze života, Zastav se človíčku, Sto patnáct havranů nebo Roky už se toulám, na svoji původní slávu už nenavázal.

Později se Frídl přestěhoval do Bučovic na Vyškovsku, kde strávil poslední léta svého života. Zemřel 26. února 2013 ve věku pětašedesáti let v brněnském hospici. Příčinou smrti byla rakovina plic.

Koncem loňského roku vyšla k nedožitým pětasedmdesátým narozeninám tohoto brněnského barda knížka Spodní vody Boba Frídla aneb Zpověď zapovězené lásky. V pátek 24. února se v Horních Bojanovicích uskutečnil vzpomínkový koncert Odkaz Boba Frídla.

Tereza Hálová
Drahomíra R. Hanáková