Za tu dobu prošli rozhlasem slavní umělci i hlasatelské legendy. „V podzemí je uložená třeba deska se zvukovým záznamem slavného hlasatele Jana Lišky. Díky němu se o Brně skutečně říkalo, že tu Liška dává dobrou noc," řekla s úsměvem knihovnice a asistentka ředitelství Jarmila Růžičková.

Žena, která má na starosti rozhlasovou knihovnu stále vzpomíná, jak se při nástupu do práce v sedmdesátých letech potkávala ve dveřích s Martinem Růžkem a dalšími herci. „Dnes si mnoho lidí neuvědomuje, jak mimořádnou kulturní institucí rozhlas po většinu historie byl. Kdo působil v rozhlase, to byl skutečně někdo," tvrdí.

Brněnská pobočka tehdejšího Radiojournalu vznikla rok po té pražské. O tom, co se v roce 1924 neslo po rozhlasových vlnách, ale dnes existují už jen dílčí záznamy. Byly to mimo jiné burzovní zprávy a další informace, brzy se přidala i hudba, zábava a vzdělávání. První pořady se vysílaly živě, a proto velká část dalších rohlasových skvostů navždy unikla éterem. Některé sice rozhlas zaznamenal, ale doklady doby zničil čas.

Například mechanický znělkostroj, který od roku 1935 uváděl vysílání prvními tóny písně Moravo, Moravo, ale existuje dodnes. Sloužil až do roku 1956 a dnes je jedním ze skvostů Technického muzea v Brně.

Jeden z Brňanů, který si zvuk znělkostroje dobře pamatuje, je čtyřiadevadesátiletý Josef Styx. „Když si rodiče pořídili první rádio, bylo mi tak dvanáct let. Chodil jsem na měšťanku. Pamatuji si, že rodiče Český rozhlas rádi poslouchali. V té době tady totiž ani nic jiného nebylo," připomněl Styx.

Brněnské studio je dodnes největší z regionálních poboček Českého rozhlasu. U jeho mikrofonů vznikají pořady pro celostátní okruhy i regionální vysílání, které je nejposlouchanější v České republice. „Mám ho naladěný, protože je náš. Není z Prahy," vysvětlila například Brňanka Pavla Buchalová, proč poslouchá Český rozhlas Brno. S rodinou prý pravidelně volá do soutěží v rádiu. „Jednou jsme už za recept vyhráli nějakou vstupenku," řekla s úsměvem.

Jednomu mladíkovi dokonce zachránil rozhlas život. „Nezapomenu na mladého kluka, který se kdysi dovolal do pořadu Nokturno pro osamělá srdce a kterému jsme v živém vysílání rozmluvili plánovanou sebevraždu," povyprávěla moderátorka pořadu Marcela Vandrová.

Vedoucí programu Jiří Kokmotos k tomu doplnil, že Český rozhlas Brno dnes funguje i jako zvuková sociální síť. „Lidé si přes ní předávají své zkušenosti, kde se vzájemně podporují a v těžkých dobách si pomáhají. Například před pár dny mi do odpoledního vysílání telefonovala paní Eva ze Strukova, která děkovala panu Němcovi ze Žerotína za to, že zachránil jejímu manželovi život při nehodě," řekl Kokmotos.

A právě podobné příběhy jsou podle současného ředitele Českého rozhlasu Brno Jaromíra Ostrého šancí do budoucna. „Jakýsi audiofacebook pro lidi, kteří se svěřují, pomáhají si, jsou spolu skrze rozhlasové vlny. To je budoucnost rozhlasu," myslí si.

Oslavy devadesátých narozenin rozhlasu si s lidmi z jižní Moravy užívá celý rok. Jejich jádrem je tuto sobotu akce na brněnském náměstí Svobody připravená spolu s Deníkem Rovnost.