Jindy by šlo o pozitivní zprávu, například podle dat společnosti Economic Impact, která vypracovala pro agenturu CzechTourism, však dlouhé týdny trvající protikoronavirová opatření tím pádem zasáhla jih Moravy citlivěji, než jiné kraje. Nyní se vše vrací zpět do normálu. A podle ředitelky Centrály cestovního ruchu Jižní Moravy Pavly Pelánové bude nakonec i letošní turistická sezona v kraji podobná těm v předchozích letech. „Pokud mluvíme o kraji bez města Brna, neočekáváme dramaticky jiná čísla návštěvníků. Ovšem jelikož v Brně bude zřejmě propad obrovský, projeví se to i na celkové návštěvnosti kraje, protože statistky zahrnují i metropoli,“ říká Pelánová v rozhovoru pro Brněnský deník Rovnost.

Hranice se sice postupně otevírají, na turisty z mimoevropských zemí si ale ještě zřejmě budeme muset počkat. Jak to ovlivní sezonu na jihu Moravy?

O region jako takový se, s výjimkou Brna, nebojím. Téměř osmdesát procent návštěvníků je tuzemských. Možná jich bude letos trochu méně, protože se ještě budou bát jezdit, ale dramatickou změnu co do návštěvnosti oproti třeba loňsku nepředpokládám. Některé ubytovací kapacity už teď mají téměř plno. Většinou jde o vinařské domky, apartmány, penziony. Ale je pravda, že čím je zařízení větší, tím je situace horší.

Kdo je Pavla Pelánová

• Narodila jsem se v roce 1990, pochází z Prahy.
• Vystudovala VŠE, specializaci Čínská studia. Tři roky žila v Paříži.
• Její vášní je studium jazyků. Hovoří plynule francouzsky, anglicky, má základy němčiny a čínštiny, nyní studuje japonštinu.
• Ve volném čase ráda peče, hraje na klavír. Velkým koníčkem je pro ni cestování po vlastní ose, ráda se vrací do východní a jihovýchodní Asie

Zmínila jste, že Brno je výjimka. Jsou tedy jeho vyhlídky oproti zbytku kraje horší?

Brno má nyní velký problém. Velké brněnské hotely jsou koncipované především na zahraničního byznys návštěvníka, který do města jezdil na konference, na veletrhy. A s jeho příjezdem to bude v následujících měsících, ne-li do konce roku, mizerné. Velké firmy mají stále zákaz cestování, mnoho z nich si zvyklo na videokonference. Navíc, na výstavišti byly až dosud všechny veletrhy zrušené, možná na podzim bude Mezinárodní strojírenský veletrh, ale i ten zřejmě s daleko nižší návštěvností oproti minulým ročníkům. Takže o velké brněnské hotely máme v tuto chvíli opravdu strach, současná situace by skutečně mohla spět k zániku klíčových zařízení.

Co mohou tyto hotely v současné situaci dělat, aby se zachránily?

Musí se alespoň v rámci možností snažit přeorientovat i na volnočasového turistu, dokonce i na rodiny. Nějak je oslovit, aby přijely na výlet na dva, tři dny do Brna. Připravit jim speciální balíčky, a vyjít vstříc i s cenou ubytování, která je stále nastavená pro zahraničního byznys návštěvníka.

V čem se liší turisté, kteří dosud jezdili do Brna, od návštěvníků jihu Moravy?

Brno mělo vždy spíše individuálního turistu, v posledních letech jsme dokonce zaznamenali rychle rostoucí čísla i ze zemí, jako je Jižní Korea nebo Japonsko. I brněnské Turistické informační centrum, které má na starosti turistickou nabídku města, se dlouhodobě orientuje spíše na individuála, který jede za fantastickou gastronomií a barovou scénou. Pro zbytek kraje, který zaštiťujeme my, jsou typickými návštěvníky rodiny s dětmi, starší aktivní páry, či mladí dospělí. Ti všichni nejčastěji směřují za vínem či na cyklo. Ale i Brno má potenciál přitáhnout zmíněné cílové skupiny.

Na co by je mohlo přitáhnout?

Brno jim má co nabídnout. Vida! Science Centrum, přehradu, Špilberk. Uvolněnou atmosféru a živé centrum města. Můžou se ubytovat ve špičkovém zařízení, využít skvěle vybavené zázemí hotelu i města, a jezdit na výlety do okolí Brna. Vzhledem ke strategické poloze města se dá s přehledem zvládnout sever i jih kraje. Jednodenních výletních cílů je v okolí města nepřeberné množství.

Jak jste zmínila, očekáváte, že kraj kromě Brna s lákáním turistů potíže mít nebude. Nepředpokládáte ale, že se teď třeba změní jejich požadavky?

To, že se některé věci mění, je vidět už teď, třeba u ubytovacích zařízení. Lidé spíš upřednostní ubytování v soukromí, kempy před hotely, kde se na snídani sejdou desítky lidí. Lidé možná budou mít tendenci vyhýbat se přeplněným místům.

Co se týče přeplněnosti některých turistických cílů, Centrála cestovního ruchu se od loňska snaží turisty nalákat na méně známá místa. Už máte nějaké výsledky této kampaně?

To je pravda, loni jsme začali s kampaní Z jiného úhlu, ve které jsme představovali méně známé lokality, abychom ulevili těm nejpřetíženějším. Přidali jsme se tak k celosvětovému trendu. V současnosti se hodně skloňuje fenomén overtourism a jih Moravy není výjimkou. Nyní jsme k tomu kvůli koronaviru ještě přidali nabídku výletů Mimo davy, šlo hlavně o výlety do přírody. Co se týče výsledků, tak se přetížení určitě daří snižovat. Samozřejmě, takoví lidé, kteří do kraje přijedou poprvé, určitě pojedou za tím nejvyhlášenějším, ale opakovaní návštěvníci už reagují i na méně známé destinace.

Která místa jsou na jihu Moravy nejpřetíženější a jak se to projevuje?

Nejcitelnější je to určitě v Mikulově a Lednicko-valtickém areálu. Tam to v sezoně doslova praská ve švech a už jsou potřeba i infrastrukturní řešení. V Lednici není kde v létě zaparkovat. V Mikulově je sice skvělé návštěvnické zázemí, ale v tomto malém městě je opravdu patrný turistický nápor, stezka na Svatý Kopeček je průvod turistů a město už ztrácí romantické kouzlo.

Jaká místa tedy lidem nabízíte jako alternativy?

Určitě bych pozornost upnula ke Znojmu, které je nádherné, má řadu úžasných památek a turistické zázemí na vysoké úrovni. Navíc leží v blízkosti národního parku Podyjí. Slovácko je zase takzvaným Moravským Toskánskem, poutá svými svébytnými folklorními tradicemi. Neprávem velmi opomíjený je rovněž sever od Brna. Blanensko, Boskovicko. Spousta turistů tam zavítá pouze do jeskyní Moravského krasu, ale přitom jsou tam v okolí nádherné lesy, možnosti pro adrenalinové sportovní vyžití, na Boskovicku zase stopy židovské kultury.

Kromě krásných míst ale turisté zřejmě očekávají i dobré zázemí, ubytovací kapacity, restaurace. Dokážou jim to již tyto nové cíle také nabídnout?

To je obrovský problém, se kterým se potýkáme. Když někam turistu posíláme na výlet, samozřejmě musíme dbát na to, aby se tam měl kde najíst, přespat. Třeba na Slovácku a Znojemsku už síť takových podniků začíná vyrůstat jako houby po dešti, sever od Brna v tomto směru stále pokulhává. Bylo to vidět například při projektu Gourmet Jižní Morava, který navazuje na Gourmet Brno a který láká na gastronomické zážitky.

Jak se to konkrétně projevilo?

Z celého kraje se nám sešly stovky nominovaných podniků, jsou ale oblasti, kde je nabídka koncentrovanější, a někde jsou naopak úplné díry. Třeba na zmíněném severu od Brna jsou dobrých restaurací a kaváren pouhé jednotky. Přitom lidé jsou za dobrým jídlem schopní kvůli návštěvě nějaké restaurace ujet i desítky kilometrů. Co mi pak ve všech zúčastněných podnicích chybělo, jsou bistra. Většinou nabízí burgery, italskou kuchyni, ale stále chybí dobře zvládnutá česká a moravská kuchyně. A taky podniky, které by se soustředily na lokální výrobky. Zatím je málokdo schopný dobře využít a propagovat, že má ryby z místního rybníka a mrkev ze zahrady místní babičky.

To bychom měly, kde se může ještě jih Moravy zlepšit v oblasti gastronomie. Je třeba ještě něco dalšího, co by kraj mohl nabídnout, ale zatím se tak neděje?

Kdyby se našli šikovní podnikatelé, kraj by mohl úspěšně naskočit na aktuální trend glampingu, tedy glamour kempingu, při kterém se nabízí luxusní ubytování na netradičním místě. A který má velké opodstatnění ve chvíli, kdy se turismus přesouvá od masovek k hledání individuálního zážitku. Jih Moravy má spoustu krásných panoramatických míst. Co třeba ubytování v nafouknuté kupoli uprostřed lesa či vinohradu, bydlení v korunách stromů nebo v sudech?

A co třeba už teď kraj má a může nabídnout turistům, ale zatím to zůstává v pozadí vína, zámků a cyklostezek?

Velký potenciál má folklor. K lákání na něj se ale musí přistupovat citlivě. Pravý folklorista nechce být opička pro turisty. Opomíjené jsou zatím také různé druhy adrenalinových sportů, třeba vodní aktivity na Novomlýnských nádržích, v kraji je také celá řada singletrailů.

Jaká místa na jihu Moravy máte nejraději Vy?

Mojí srdcovou záležitostí je Slovácko, jeho ráz, folklor, cimbálová muzika. Miluji také sever od Brna, lesy kolem Jedovnice, Rudice, Blanenska. A samozřejmě naše tolik typické vinohrady rozprostírající se na pálavských vršcích.