Až jeho kroky povedou parkem, asi si vůbec neuvědomí, že se nachází v samém středu našeho kontinentu. K potvrzení odvážné věty stačí dát dohromady dvě věci. Podle oficiálních propagačních materiálů je Brno „město uprostřed Evropy“, takže je tento údaj ověřený.

Podle výpočtů brněnského kulturního organizátora Vladimíra Koudelky je pak geometrický střed Brna právě v parku na Šelepově ulici, zosobněný nedaleko vchodu do restaurace mohutným pařezem. Vítejte ve středu Evropy!

„Střed jsme stanovili originálním výpočtem. Použili jsme k tomu místa, kde se při obléhání Brna švédským vojskem nacházely útočící jednotky. Jako čas jsme zvolili dvacátý třetí srpen 1645 v jedenáct hodin dopoledne,“ uvedl Vladimír Koudelka. Právě v tuto dobu se podle historiků odehrával poslední a závěrečný tlak švédských obléhatelů, při kterém byly téměř prolomeny hradby.

„Jeden z hlavních útoků směřoval do tomášského kláštera, který byl trošku vysazen mimo opevnění. Ten druhý pak tlačil na oblast pod Petrovem na ulici Bašty,“ vysvětlil pracovník Muzea města Brna Radim Dufek. Současně dodal, že Švédové byli v kritickou chvíli téměř všude a pokusili se město obklíčit celé. Geometrický střed Brna byl odhalen v loňském roce na festivalu Příhraniční slavnosti. Slavnostní akci asistovali čelní politici městských částí Brno-střed, Královo pole a Žabovřesky, včetně tehdejšího primátora Brna Richarda Svobody. Ten měl tu čest jako poslední přitlouci na pařez mosaznou tabulku s vysvětlujícím nápisem. Ta ale nedlouho po připevnění zmizela.

„Celou akci jsem tehdy sledoval a vypadalo to, že je to poměrně vážně míněné a nejde o nějakou legraci. Možná to bylo dáno i tím, že tady uctívali památku internovaných lidí,“ zavzpomínal Brňan Břetislav Svatý. V prostoru před „Šelepkou“ byl totiž za druhé světové války internační tábor. Starosta Králova Pole Ivan Kopečný, na jehož území Šelepova ulice leží, se odhalení Geometrického středu nezúčastnil a má k němu vyhraněný názor. „Stačí se podívat na mapu Brna. Najít nějaký střed je prostě nerealistický úkol. Každý rozumný člověk pochopí, že je to hlavně recese, kterou se povedlo dobře využít,“ myslí si Kopečný.

Vedoucí geografického ústavu Masarykovy univerzity si naopak myslí, že k hledání středu si člověk musí pouze najít vhodnou optiku. „Záleží to na kritériích. Pak už je vlastně jedno, jestli si jako výchozí body zvolíte zástavbu, stromy nebo třeba vojska,“ řekl Petr Dobrovolný.