Takto poeticky se dá popsat lávka od světoznámé architektky a designérky Evy Jiřičné na Kolišti.

Elegance a lehkost nedávají tušit nelehké okolnosti vzniku. „Původně měl lávku navrhnout Jan Kaplický. Ten to odmítl. Další volba padla na Evu Jiřičnou. Nejprve měla projektovat jak lávku, tak i dům, skrze který vede. Jiřičná měla ale tolik zakázek, že by oba projekty nestihla. Proto jsme se domu ujali my,“ přiblížil historii lávky architekt Jindřich Škrabal.

Kromě Škrabala se podílel na návrhu domu jeho kolega Ludvík Grym. Oba byli tzv. kontaktními architekty pro Jiřičnou. Dopracovali počáteční projekt a dohlíželi na průběh stavby. Je poměrně kuriózní, že nejprve byla navržena lávka a až poté dům, který přibližně ve své třetině protíná.

Lávka byla také osazena na své místo dříve, než architekti dokončili dům. Zajímavé vysvětlení má i klikatý tvar lávky za domem.

„Je to výsledek majetkoprávních vztahů a požadavku, aby se nemusely kácet stromy,“ řekl Škrabal.

Obdobné problémy čekaly na architekty i inženýra Antonína Pechala v parku. Tam rovněž nemohli vykácet stromy. Situaci komplikovaly inženýrské sítě. Dopravní podnik měl navíc požadavek, aby pod mostem mohly při výluce projíždět trolejbusy.

Lávka se tedy nad ulicí vznáší poměrně vysoko. Nakonec vše dobře dopadlo a Brňané mají od jara roku 1998 architektonický a designérský šperk. To potvrzuje Jiří Cicvárek z Design centra České republiky. „Je to kvalitní dílo, které velmi zdařile prolnulo lávku a dům na Kolišti,“ řekl. Podobně se vyjádřila i spěchající Zuzana Samková: „Ráda tudy chodím. Líbí se mi ten pocit, kdy se člověk jakoby vznáší nad zemí.“

Jedna perlička na závěr. Chodci se nemusejí bát, že by v zimě na lávce uklouzli. Lávka má totiž teplotní čidla. Když je pod nulou, tak čidla zapnou elektroohřev panelů, po kterých se chodí.