Choleru do Brna přinesli pruští vojáci po vítězství v bitvě u Hradce Králové. Přes Čechy napochodovali až do Brna, které obsadili. „Úplný původ měla epidemie v dnešní Saudské Arábii, v Mekce. Cholera se rozšířila mezi poutníky, ti ji roznesli do svých domovů, odkud se lodní cestou dostala do evropských zemí,“ popsal historik Muzea města Brna Pavel Košťál.

Epidemie cholery v Brně v roce 1866

* Do Brna choleru přinesli v roce 1866 pruští vojáci po vítězné bitvě u Hradce Králové.

* První potvrzený případ byl v brněnském Komíně 18. července. Především kvůli špatné hygieně se nemoc rozšířila po celém městě.

* Epidemie trvala od července asi do listopadu, nakazilo se při ní 2813 obyvatel města, z nich zemřelo 1465.

* Pruské vojáky zasáhla epidemie ještě víc, zemřely jich asi čtyři tisíce.

Do města přišlo v roce 1866 asi padesát tisíc vojáků, část z nich Brňané ubytovali ve svých domovech. Bakterie se mezi lidmi rozšířila především kvůli špatné hygieně. „Pruští vojáci vynikali velkou chutí k jídlu, často se přejídali, což samo vedlo k poruchám zažívacího traktu, který se stával lehkou kořistí cholerové epidemie. Vojáci se chovali bezohledně také při rekvizicích, tím se zhoršovala čistota ve dvorech domů, které mnohde byly už z dřívější doby zaneřáděny odpady,“ popsala v Internetové encyklopedii dějin Brna historička Miroslava Menšíková.

Za necelých pět měsíců se nakazilo skoro tři tisíce obyvatel města, víc než polovina z nich zemřela. V řadách pruských vojáků nemoc řádila ještě hůř. Podle odhadu tehdejších Moravských novin jich ve městě zemřely asi čtyři tisíce.

Mrtví končili v hromadných hrobech na běžných hřbitovech i mimo pohřební areály. Kvůli nedostatečnému místu byla zřízena provizorní pohřebiště severně od staré cesty z Králova Pole do Husovic, takzvaný pruský hřbitov. „Mělo tam být pochováno několik stovek vojáků pruské armády. Hřbitov do roku 1918 udržovala královopolská pěchotní kadetská škola, po vzniku Československa hřbitov pustl a v roce 1919 byl zrušen. Ostatky vojáků měly být přeneseny do vojenské části Ústředního hřbitova," popsal archeolog Petr Holub.

Několik desítek koster pruských vojáků našli archeologové v Brně při záchranných výzkumech v dnešní Trtílkově ulici. „Při výstavbě budhistického meditačního centra Dům diamantové cesty došlo k narušení celkem pěti hromadných hrobů. V jámě hluboké takřka tři metry byly uloženy tři vrstvy zemřelých o celkovém počtu třicet jedinců," popsal tehdy archeolog David Merta z organizace Archaia Brno.

Úporné průjmy

Samotná nemoc se projevila za dva až tři dny poté, co se člověk nakazil. „Projevovala se úpornými vodnatými průjmy, které spolu se zvracením měly za následek dehydrataci organismu. Nemocní trpěli nesnesitelnou žízní, žádali stále vodu, ale vylučování moči postupně ustalo. K tomu se přidal zrychlený tep, křeče v lýtkách, pažích a v dutině břišní,“ dodala Menšíková.

Nakažení pak měli téměř nehmatatelný tep, zapadlé oči, bledou, suchou a vrásčitou kůži. Na těle se objevovaly modré skvrny. Takové případy obvykle končily smrtí. „Lékaři byli proti choleře téměř bezmocní a nemocným se nedostávalo prakticky žádné účinné pomoci. Tehdy totiž nebyla známa příčina choroby, protože mikrob, který ji způsoboval, objevil Robert Koch teprve roku 1883. Nabízely se sice různé zázračné recepty, ale fakticky záleželo jen na odolnosti příslušného jedince,“ přiblížila Menšíková.

Léčilo se například hořčičným lihem nebo kafrem. Za obrat k lepšímu bylo považováno, když se objevila moč. Nemocným se proto nařizovalo pít pivo jako močopudný prostředek. Epidemii se nakonec podařilo zažehnat především pomocí karantén a zavádění hygienických opatření. „Snažili se izolovat nemocné, dbát na čištění studní. Studny s kontaminovanou vodou se nepoužívaly. I při pohřbívání se na hřbitovech používaly chemikálie, aby se bakterie nešířila,“ nastínil historik Košťál. Do hrobů se sypala zelená skalice, nebo chlorové vápno.

Turisté se nechávají očkovat

V aktuální době se v České republice cholera už nevyskytuje. „Stejně tak se s chorobou v našich podmínkách nesetkáváme a dlouhodobě neevidujeme žádného pacienta. Pokud jsou zaznamenány nějaké případy, jsou to opravdu velmi výjimečné situace,“ sdělil vedoucí centra komunikace Fakultní nemocnice Brno Václav Janištin.

V takových případech většinou pacient chorobu přiveze ze zahraničí. Například v roce 2017 přijel s nákazou podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky jeden turista ze Zanzibaru. „Větší záchyt pak z dalších dat ukazuje na rok 1970, kdy na východním Slovensku bylo evidováno osmnáct nemocných s tím, že nemoc byla přinesena zřejmě z Ukrajiny,“ doplnil Janištin.

Při cestě do exotických zemí je cholera jednou z posuzovaných nemocí kvůli rizikovosti. Cestovatelé se před odjezdem nechávají očkovat.