Za línáním stojí smrt vůdce smečky Atilly, který před časem zemřel stářím. Poté zvířata hromadně onemocněla dermatitidou. „Není to ale tak, že by kvůli ztrátě vůdce až tak trpěla," usmívá se chovatel.

Důvodem jsou podle něho změny v hierarchii. „Slabší psi a feny se cítí ohroženi. Nevědí, odkud přijde útok a nejsou si ničím jisti," vysvětluje Jasinek. V přírodě by se podle něho do čela smečky okamžitě postavil nejsilnější vlk. V zajetí je situace úplně jiná, protože zvířata nemusejí složitě shánět kořist a navíc je neohrožují jiní vlci a další dravci.

Brněnská smečka ale zůstává bez alfa samce a v čele teď stojí Atillovy samice Alex a Claire, které na jaře vyvedly štěňata. „To je také rarita. V přírodě mívá alfa samec jen jednu samici a jen ona může mít mladé," vysvětluje Jasinek. Jenže brněnští vlci mají mírnou povahu a skousnou kdeco. „Dříve jsme měli kanadské vlky a ti byli pořád v sobě. Hierarchie byla jasně daná a ti, kteří se nepodřídili, skončili potrhaní," popisuje chovatel.

Protože se smečka od Attilovy smrti nezformovala, zoologická zahrada se ji rozhodla úplně obnovit a založit nový chov. V Brně zůstanou jen Alex a Claire s letošními mláďaty. „K nim sháníme nového samce. Těžko říct, jestli to bude takový dobrák, jako byl Atilla a obě feny zůstanou v jeho přízni. Pokusíme se po něm sáhnout mimo Českou republiku, protože u nás jsou vlci často příbuzní," vysvětluje Jasinek.

Nový alfa samec by podle něho mohl být z Ruska. Tam také možná skončí někteří z původní smečky. „Do té doby to zvládnou holky, i když feny v čele smečky nejsou obvyklé. Dokonce i u našich ledních medvědů, kde je samice Cora aktivnější, je pánem medvěd Umca. Na druhou stranu, proč by to nešlo. Stejně by to bylo jen do doby, než některý z mladých samců vyroste," myslí si chovatel.

Nového samce v Brně čeká tři a půl tisíce metrů čtverečních velký moderní výběh se srubem kanadských indiánů, ze kterého návštěvníci šelmy pozorují.