Halu začnou dělníci stavět nejspíš příští rok. „Nyní pracujeme na získání stavebního povolení tak, abychom jej měli na začátku roku,“ řekl městský radní pro školství a sport Jaroslav Suchý. Hotový má být stadion za 670 milionů korun v roce 2022. Stavba však závisí na tom, jestli na ni městu přispěje stát. V ideálním případě usilují radní o získání poloviny částky.

Na novou halu se těší brněnský překážkový běžec Martin Tuček. „Umožní mi konečně trénovat kvalitně a v teple jako ostatní soupeři. Opravdu se na sprint nedá trénovat na zasněžené dráze navlečený v několika vrstvách oblečení, jak je to v současné chvíli přes zimu. Hala měla stát už dávno,“ popsal.

Kromě sportovců má stavba do Brna přitáhnout také organizátory celostátních i mezinárodních sportovních událostí a více diváků. „Bude splňovat parametry kritérií mezinárodní atletické federace pro tyto soutěže. Hala má mít velký význam také proto, že třeba na rozdíl od podobné haly v Ostravě, kde je divácká tribuna jen na jedné straně, se v ní diváci posadí po celém obvodu. Celkem se do ní vleze 2200 lidí,“ vysvětlil Suchý.

Sportovní stadiony v Brně

- atletická hala: v univerzitním kampusu v brněnských Bohunicích, začátek stavby příští rok, hotovo v roce 2022, stát má 670 milionů korun

- velodrom: v brněnském Komárově, začátek stavby pravděpodobně na přelomu let 2020-2021, dnes brněnští radní proberou další krok pro jeho výstavbu, za zhruba 890 milionů korun

- multifunkční hala: v areálu brněnského výstaviště, stát má do roku 2024

- vodní kanál: v brněnských Pisárkách, za zhruba 330 milionů korun

Mimo atletů se na vlastní moderní stánek těší také cyklisté. Kdo bude administrátorem stavby nového velodromu proberou brněnští radní dnes. „Když dodržíme harmonogram, můžeme kopnout do země v prosinci příštího roku nebo nejpozději v roce 2021,“ řekl brněnský radní.

Souběžně pokračuje také příprava multifunkční haly v areálu výstaviště i vodního kanálu v brněnských Pisárkách. „Sport je jedna z důležitých agend města. Je jasné, že projekty jsou drahé a že se nebudou dělat všechny zároveň, ale vznikají s ohledem na potřebnost,“ řekl ředitel Institutu pro veřejnou správu Filip Hrůza.

Podle něj je důležité, aby město mělo vlastní koncepci sportu, která vychází z analýzy konkrétního území a potřeb tamních obyvatel. „Zástupci města by měli při plánování staveb také vycházet z možností rozpočtu. Brno má víc možností jak stavby platit. Může získat peníze od Evropské unie, půjčit si nebo se i domluvit s investorem, pro kterého stadion na malé obci zajímavý nebude, ale v Brně už ano,“ zmínil ekonom.