Případ bezdomovce Rostislava Mamuly míří na ministerstvo zdravotnictví. Před dvěma týdny se muži s vážným onemocněním nohou rozhodl pomoci podnikatel Libor Řádek a pracovníci oblastní charity. Jak informoval brněnský Deník Rovnost, lékaři dvou brněnských nemocnic však nemohoucího Mamulu ošetřili jen zběžně.

A nechali ho vysadit zpět na zastávce Tomkovo náměstí, kde už po tři roky živoří. Mamula teď proto poslal na jejich chování stížnost. „Chci vědět, jestli něco nezanedbali jen proto, že jsem bezdomovec,“ řekl Mamula. Řádek muže zavezl do sídla Oblastní charity Brno. Její zaměstnanec Petr Šimon Mamulu umyl a čistě oblékl. Pak se s ním vypravil za lékaři. „Lékařka v Nemocnici u svaté Anny se mi divila, že dokážu dělat takové povolání. Prý mám růžové brýle a časem mě to přejde. Přitom to dělám sedm let. S Mamulou se vůbec nebavila. Pak raději zavolala kolegyni. Ta už pacientovi pomohla,“ líčí přijetí v nemocnici Šimon. Jméno lékařky však stejně jako Mamula prozradit nechce.

Znovu na ulici

Pacienta od Svaté Anny odvezla sanitka do fakultní nemocnice v Bohunicích. Tam jej komplexně vyšetřili, a i když nemohl chodit, nechali ho vysadit na ulici. K překvapení zaměstnanců charity. „Jeho stížnost může pomoct dalším lidem, kteří dopadnou podobně,“ podporuje Mamulův postup ředitel Oblastní charity Brno Karel Kosina.

Na ministerstvo zdravotnictví zatím dopis nedorazil. „Jakmile přijde, prošetří ho odbor kontroly a rozhodne o tom, co dál. Víc budeme vědět v příštích týdnech,“ řekl mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt. Obě nemocnice dál tvrdí, že nechybovaly. „U nás jsme mu víc pomoct nemohli. Pokud jsme něco zanedbali, počkáme si na výsledek šetření ministerstva,“ řekla mluvčí Nemocnice u svaté Anny Naďa Kuklínková. Víc případ nechtějí komentovat ani v bohunické nemocnici.

„Přijali ho bez problémů až v Nemocnici Milosrdných bratří. Podle lékařů, kteří ho tam vyšetřovali, byl jeho stav velmi špatný,“ dodal Šimon. Podle bývalého ministra zdravotnictví Davida Ratha je postup lékařů při ošetření bezdomovce neomluvitelný. „Samozřejmě nikoho žádný lékař nesmí odmítnout ošetřit. Na druhou stranu ale vím, že mnozí bezdomovci bývají problémoví. Jsou opilí nebo vulgární na lékaře. Nemůžeme ale házet všechny do jednoho pytle,“ prohlásil Rath.

Bezdomovec Mamula nyní už týden leží v Léčebně dlouhodobě nemocných v Polní ulici. Díky péči zdejších lékařů se jeho stav stále zlepšuje. „Už se snažím trochu chodit. Někdy si dojdu dokonce i sám na záchod,“ pochvaluje si.

Případ šokoval i náměstka primátora Daniela Rychnovského. „Lékaři by neměli pacienta odvézt na ulici, když potřebuje trvalou péči. Vždy by měli najít cestu, jak to vyřešit. Obzvlášť když člověk nemůže chodit a sám se o sebe postarat, jako například Mamula,“ dodal Rychnovský.

Proměna za 14 dní. Bezdomovec má postel i péči

Tři roky přespával Rostislav Mamula na zastávce Tomkovo náměstí, až nemohl vůbec chodit. Teď se o něj starají v nemocnici. Pětapadesátiletý bezdomovec Rostislav Mamula je k nepoznání. Už druhý týden leží v Léčebně dlouhodobě nemocných v Nemocnici Milosrdných bratří. Vlasy má zkrácené, vousy oholené a nehty na rukou pečlivě ostříhané. Ještě před dvěma týdny seděl bezmocně na zastávce Tomkovo náměstí, kde poslední tři roky bydlí.

„Už trochu začínám nabírat síly. Jen mi tu chybí více jídla. Naštěstí mě vykrmuje návštěva od dalšího pacienta,“ říká spokojeně Mamula. Než se ale Mamula do nemocnice dostal, musel si vytrpět mnohá příkoří. „Vyšetřovali mne ve svatoanenské nemocnici a v Bohunicích. Bylo to hrozné. Většinou mi odsekávali, moc na mě raději nechtěli sahat,“ líčí Mamula.

Pomůžou fotky?

Rozhodl se proto, že nechá postup lékařů prošetřit. „Poslali jsme na ministerstvo mou zdravotní dokumentaci včetně fotek nohou před ošetřením,“ objasňuje Mamula. Ještě před dvěma týdny nemohl téměř chodit. Vzdálenost třiceti metrů ušel třeba za půl hodiny. Lidé mu na zastávku nosili jídlo i pití. Když už nebyl schopný ze zastávky odejít, všiml si ho brněnský podnikatel Libor Řádek, který kolem denně projíždí. „Přivezl mě do charity v Karlově ulici, kde se o mě postarali,“ vypráví Mamula.

Pracovníci charity ho museli z oblečení po kouskách vystříhat, umýt a odvézt k ošetření do nemocnice. To ještě netušili, že ho o den později zase najdou na zastávce. „Pak jsem se teprve dostal sem. Teď nabírám síly a energii. Dělají tu se mnou kusy,“ pochvaluje si Mamula. Co bude, až se uzdraví, zatím netuší. „Nevím, jestli bych chtěl zpět na zastávku. Možná budu bydlet jinde,“ naznačuje.

Do bytu

Podnikatel Řádek totiž zvažuje, že mu koupí byt. Mamula by tak získal domov po dlouhých deseti letech. Tehdy totiž byt v Brně ztratil. „Jel jsem pracovat do Prahy a zůstal tam rok. Mezitím jsem v Brně přišel o byt, který jsem neplatil, a neměl jsem se kam vrátit. Od druhého září 1998 žiju vlastně na ulici,“ popisuje svůj příběh.

Podle něj je zastávka docela pohodlná. „Spát tam je rozhodně lepší než nocovat u plotu, jako jsem musel před léty. Poslední tři roky ani nebyla pořádná zima, takže se venku vydržet dá,“ vysvětluje Mamula. A navíc má rušno na zastávce rád. „Aspoň jsem byl pořád mezi lidma. Většinou jsou hodní, povídají si se mnou, dají mi cigaretu nebo něco k pití,“ vypočítává muž. Naposledy mu občerstvení přinesla starší dáma. To už ale do nemocnice. „Donesla mi nealkoholické pivo a nějaké maso,“ dodává Mamula.