Když v Brně tradice sbírky v roku 2002 začínala, Ulricha oslovili lidé z řečkovické farnosti. „Řekl jsem si, že je to dobrá věc, a koledováním člověk pomůže druhým. A že možná, kdybych nešel koledovat, nikdo jiný by to už neudělal,“ vzpomíná Ulrich.

Podobným akcím je otevřený, působí v mnoha spolcích a pomáhal také třeba při odstraňování škod po povodních v Čechách i na Moravě. „Na koledování se mi líbí, že prosíme za lidi, kteří nemají v životě štěstí, kteří jsou hendikepovaní nebo třeba přišli o práci a skončili na ulici a potřebují naši pomoc,“ říká muž.

Když se mu nepovedla v roce 2006 sestavit skupinka koledníků, stal se jejich koordinátorem. „Zajišťuji administrativu, třeba dovezu kasičky, dám koledníkům letáky a podobně,“ říká Ulrich s tím, že letos se ale do ulic opět jako koledník vypravil.

Lidé jsou ke koledníkům většinou vstřícní „Jednou jsme omylem dvakrát zazvonili u stejného domu. Měl totiž vchody ze dvou ulic a nevšimli jsme si to. A jeho obyvatelé nám dvakrát přispěli,“ vypráví Ulrich.

Jeho samotného silně zasáhl zážitek jednoho koledníka z Medlánek. „Skupince tam starší paní v obálce věnovala třicet tisíc. To je pro mě velký symbol lidskosti, když se paní, která už zřejmě byla smířená se životem, rozhodla dát našetřené peníze někomu, kdo je potřebuje,“ uzavírá Ulrich.

CELÉ TÉMA O TŘÍKRÁLOVÉ SBÍRCE SI PŘEČTĚTE VE STŘEDEČNÍM TIŠTĚNÉM VYDÁNÍ BRNĚNSKÉHO DENÍKU ROVNOST.