Rodiny, které chtějí bydlení v bytě nahradit vlastním domem, to mají v Brně těžké. Cenově dostupných rodinných domů ve městě totiž moc není. Chybí taká dostatek volných parcel na novostavby. Brňané proto míří za hranice města. „Chceme u domu zahradu, kde si člověk odpočine a může se tam proběhnout pes nebo si tam mohou hrát děti. V Brně si ale něco podobného nemůžeme dovolit. Uvažujeme proto o venkově. Ale je mi to líto, děti přijdou o kamarády z okolí," vadí třeba Petře Teplé.

Hrozící odchod rodin ze střední třídy si uvědomuje už i vedení města. „Nabídka pro ty, kteří chtějí bydlet v rodinném domku s menší zahrádkou není dostatečná. Ale deset, dvacet kilometrů od Brna už je takové bydlení daleko dostupnější," podotkl náměstek brněnského primátora Oliver Pospíšil.

Počet dokončených rodinných domů v Brně
2013: 105
2012: 124
2011: 152
2010: 202
2009: 161

Zdroj: statistický úřad

Podle něj je takový trend pro Brno nevýhodný. „Z lidí, kteří se přestěhují do satelitu, se nestanou venkovani, kterým k vyžití stačí návštěva místního kulturního domu. Žijí dál jako Brňané. Ve městě pracují, navštěvují divadla nebo zápasy Komety. Jejich děti tu chodí do školy. Využívají brněnskou infrastrukturu, ale z hlediska přerozdělování daní z nich město nemá nic," upozornil Pospíšil.

Trend potvrdila Lucie Galčanová z Ústavu populačních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. „Z Brna se v posledních letech lidé spíše vystěhovávali. Naopak začínají bydlet v okolí města. Z mé studie vyplynulo, že většina lidí hledá dům odpovídající konkrétním představám a vkusu. A roli hrají také peníze. Za podobnou cenu, za kterou v Brně seženou byt, koupí na venkově dům. Raději budou dojíždět s tím, že mají dům i zahradu," řekla socioložka.

Odliv lidí na venkov podle ní může mít negativní dopady. „Znamená to třeba problémy s hustší dopravou" podotkla Galčanová.

Ekonom společnosti Cyrrus Jiří Šimara si myslí, že se stavět rodinné domy ve městě nevyplatí. „Je to dáno rozlohou. Investoři se snaží spíše napěchovat co nejvíc bytů na pozemky, které mají. Postavit rodinný dům je ve městě extrémně drahé. A není to už pro střední třídu ale pro hodně bohaté lidi. Kdo chce bydlet v domě, jde za hranice města. Jinak se musí smířit s bytem," řekl analytik.

Podle Pospíšila má město podpořit bydlení v rodinných domech vymezením více ploch v územním plánu, který připravuje. „V něm dostatek místa pro domky zatím není. Ale měla by se při projednávání otevřít diskuze o jeho vytvoření," navrhl náměstek za ČSSD.

Podobné debatě se nebrání ani Martin Ander z opozičních zelených. „Takovému záměru ale nemůžou ustupovat zahrady. Stavět rodinné domy máme tam, kde existuje napojení na potřebné sítě. To schází třeba v okolí Brněnské přehrady, kde se majitelé snaží chaty na domy proměňovat dlouhodobě," upozornil Ander.

Podle něj je hlavní problém ve snaze investorů co nejvíc vydělat. „Úřady jim ustupují při navyšování indexu podlažních ploch. Je řada míst, kde by místní s rodinnými domy neměli problémy, ale protestují proti snaze stavět sídliště. Je to třeba případ Holásek či Přízřenic," uvedl Ander.

Podobné snahy investorů potvrdil i náměstek Pospíšil. „Město si musí pohlídat, aby místo rodinných domů nerostly činžáky," podotkl náměstek.