Lidé vnímají vánoční svátky jinak než před lety. „Jakoby jim nepředcházel advent, doba sebereflexe,“ míní brněnský biskup Vojtěch Cikrle. Podle něj je to například kvůli bohatství lidí, ale i vývojem společnosti. I to je důvod, proč Ježíška ohrožuje Santa Claus.

Pozorujete změny v tom, jak společnost vnímá Vánoce?
Samozřejmě ano. Jen nevím, nakolik je to kvůli časovému odstupu dětského vnímání v poměrně úzkém okruhu lidí a poněkud širšímu pohledu o šedesát let staršího člověka.

V čem jsou změny největší?
Asi ve způsobu pohledu na sebe, na hodnoty života, na rodinu. Vánocům jakoby nepředcházel advent, tedy doba určité sebereflexe, kdy je možné zakusit hlad a žízeň právě po daru nebo darech Boha. Není to zkrátka putování do domu chleba, což je překlad hebrejského slova betlém. A tím jakoby vyschl nebo se ztratil zdroj, ze kterého křesťanské Vánoce vycházejí. Před dvěma tisíci roky poháněl obyčejné pastýře a vzdělané mudrce, aby se vydali na cestu za hvězdou. To byl jejich advent. Na konci cesty v Betlémě se v narozeném Ježíši klaněli Bohu, který jim dal budoucnost plnou naděje. To byly jejich Vánoce. Otázkou je, kolik lidí se k nim na životních cestách současného světa připojí.

Čím je to způsobené?
To je otázka pro sociologa a důvodů je jistě víc. Jedním z nich je ten, že lidé jsou bohatší. A jestli chybí již zmiňovaný zdroj duchovního zaměření Vánoc, mohou se stát třeba i formou rodinného obchodování. Možná je příčinou i vývoj společnosti. Zaměření většiny sdělovacích prostředků i hodnoty lidí jsou nastavené na konzum všeho druhu jako cestu ke štěstí a naplnění života. Mít všechno a hned.

Jaký bude vývoj vnímání Vánoc?
Předpokládám, že různý. Setkávám se s lidmi, pro které jsou hodnoty většinové společnosti lákavé a žádoucí. Setkávám se i s lidmi, kteří jsou zmateni, kam se skrze ně dostali, kam se skrze ně dostala společnost, ve které žijí. A setkávám se s lidmi, kteří mají hodnoty jiné. Pro některé znamenají Vánoce pár dnů volna. Pro další možnost setkání blízkých rodin nebo přátel. Pro věřící jsou kromě vyjmenovaného jaksi navíc i svátky radosti, radosti z daru, kterým nás v narozeném Ježíši Kristu obdaroval Bůh.

Máte pocit, že Brňané se přiklánějí spíše k tradičním oslavám Vánoc, nebo ke komerčnější, západnější podobě?
Prožívání a chápání Vánoc se liší člověk od člověka, rodina od rodiny. Nevím kolik lidí si klade otázku, co vlastně oslavujeme, kde to má kořeny. Vánoce jsou tak podobné reliktnímu záření ve vesmíru mnoho lidí o něm ani neví a málokdo se ptá po zdroji tohoto záření.

Předvánoční čas mnoha lidem narušila smrt Václava Havla. Jak jste bývalého prezidenta vnímal vy?
Za Václava Havla jsem se modlil už v době totality a po celou dobu jeho veřejného působení. Při každém osobním setkání jsem si vážil jeho lidskosti i kultivovanosti. I jeho hledání. Měl schopnost obdarovávat druhé. Oceňoval jsem jeho touhu po pravdě a spravedlnosti, neokázalou statečnost, lidskost a neformálnost, jeho smysl pro legraci i absurdity.

Jak vypadají vánoční obřady a bohoslužby v katolických kostelech?
Neliší se od těch klasických. Jiné je jen zarámování, tedy vánoční výzdoba, vánoční hudba, betlémy a čas slavení jedné mše. Myslím tím půlnoční.

Navštěvují je i lidé, kteří přes rok do kostela nechodí?
Určitě. Zajít na Štědrý večer na půlnoční už je u nás součástí tradice.

Chodí na Štědrý den na půlnoční mši i nevěřící lidé?
Nikdo se jich na to nevyptává, ale jistě také. Buď proto, že to patří k již řečené tradici, nebo že ve svém životě něco hledají, nebo prostě přicházejí se známými, kteří do kostela chodí.

Co si myslíte o tom, že se vánoční výzdoby objevují ve městech a obchodech dříve něž obvykle?
Nelíbí se mi to. Považuji to za produkt komerce. Hrát v obchodech koledy už začátkem října, a tak vytvářet atmosféru Vánoc kvůli ziskuchtivosti, znamená rozejít se s duchem Vánoc.

Jaká je vaše nejsilnější vzpomínka na Vánoce v dětství?
Když jsem měl třináct let, vrátil se domů můj otec, politický vězeň, po jedenácti letech z vězení. Ten, který mně a nejen mně dlouhou dobu o Vánocích zvlášť chyběl, byl opět s námi.

Říkali vám rodiče, že dárky nosí Ježíšek? A jak jste se dozvěděl, že to tak není?
Rodiče, to pro mne tehdy byla maminka a v případě výchovných exekucí starší bratr. Osobně jsem dárky dostával k Ježíškovi, a protože se jednalo o oblečení a obutí, tak často podle potřeby dokonce i před Vánocemi. Nevzpomínám si, kdy jsem se dozvěděl, jak je to opravu s dárky a Ježíškem, ale vím, že to bylo před nástupem do školy a že jsem se v této věci nikdy necítil podvedený.

Podporujete tuto tradici?
Když věřící rodiče říkají dětem, že dary nosí Ježíšek, není to kvůli jejich klamání. Je to kvůli přípravě na pozdější pochopení faktu, že Bůh je štědrý. A kdy mají rodiče říct dětem pravdu? Je to obdobné jako v jiných věcech. Vhodný okamžik musejí poznat sami.

Jsou některé vánoční zvyky, například vykrajování jablek nebo pouštění svíček, spojené s křesťanstvím?
Vykrajování jablka nebo pouštění lodiček ze skořápek ořechů s křesťanstvím spojené nejsou a jsou považované za pověry. Ale jsou zvyky, které z křesťanství vycházejí jako třeba stavění betléma.

Jak se betlémy dostaly do kostelů a domácností?
Liturgie s betlémy v kostelích nepočítá dodnes. Nejsou tam ani předepsané, ani doporučované. První dochovaná zmínka o betlému je z roku 1223, kdy o sváteční noci svatý František z Assisi zorganizoval živý betlém se skutečnými lidmi a zvířaty. Bylo to v Grecciu (italské středověké městečko pozn. red.) a nebylo to v kostele. Domnívám se, že se betlémy nejdříve stavěly v domácnostech a později se dostaly jako součást vánoční výzdoby do kostelů.

V různých betlémech můžeme vidět nespočet postav lidí i zvířat. Které jsou ty původní?
Původní, podle Písma, je malý Ježíš, Panna Maria, svatý Josef, volek s oslem,a dále pastýři se zvířaty a mudrci. Obvykle nechybí anděl nebo andělé s nápisem Gloria in excelsis Deo, tedy Sláva na výsostech Bohu. Další postavy ve shodě s obsahem koled přibývaly podle povolání lidí, krajů, místních zvyklostí.

Proč dává tolik lidí přednost zdobení vánočního stromu před stavbou betléma?
Protože je snadnější obstarat si stromek než rok co rok někde skladovat množství figurek a kostru betléma. Možná to také souvisí s tím, že ubývá dětí, které jsou schopné promýšlet všechny postavy a vdechovat jim život. Právě děti se na přípravu betléma nejvíc těší a jsou schopné u něho setrvat a rozjímat.

Jaké jsou další vánoční zvyky vycházející z křesťanství?
Především hudba. Když kdysi platilo: Co Čech, to muzikant, odvíjelo se to především od adventního a vánočního času, kdy nebylo tolik práce venku. K přípravě na svátky patřilo, aby každý na něco hrál nebo zpíval koledy.

Jak je to s půstem na Štědrý den a následným viděním zlatého prasete?
Domnívám se, že to u dětí sloužilo jako prostředek k zabránění nadměrné konzumaci dobrot. Je pravdou, že se v dřívějších dobách na Štědrý den dodržoval půst.

Jaký je význam betlémského světla?
Betlémské světlo je novodobá tradice. Začala roku 1986 v Rakousku jako charitativní akce pro radost postiženým dětem. Každý rok je do skutečného místa narození Ježíše vyslán chlapec nebo děvče, kteří vykonali něco nevšedního, aby betlémské světlo jako znamení lásky a pokoje přicházejícího od Boha přivezli k užitku všem lidem dobré vůle.

Jak je to s datem Ježíšova narození? Podle teologů vychází na 25. prosinec, proč se tedy v České republice slaví štědrý den 24. prosince?
Podle starého počítání času začínal na rozdíl od dnešní doby nový den západem slunce. Vše po západu patřilo k následujícímu dni, v tomto případě k 25. prosinci. Historické stanovení data není považované za podstatné.

Mohl byste blíže popsat význam adventu?
Advent je pro věřící dobou duchovní přípravy na Vánoce. Obvykle k ní patří přijetí svátosti smíření a určité objevování hodnot života. Do adventního období také spadají svátky některých svatých. Například mučednice svatá Lucie byla umučena 13. prosince a svátek svatého Ondřeje 30. listopadu některý rok do adventní doby spadá, jiný ne.

Jaký význam má adventní věnec?
Je to vlastně týdenní kalendář, na kterém přibývající světlo vítězící nad tmou ukazuje čas zbývající do svátků.

Mají adventní neděle názvy?
Adventní neděle jsou v církevním prostředí označené číslicemi. Výjimkou je třetí neděle adventní, které se říká podle mešní úvodní antifony Gaudete z latinského gaudere, což znamená radovat se.

Jak slavíte Vánoce vy?
Na Štědrý den stavím betlém, sejdu se s kněžími, řeholními sestrami sloužícími na biskupství a některými zaměstnanci k modlitbám, ke společné večeři a dárkům.

Vánoce končí slavností Zjevení Páně či příchodem tří králů. Dříve bylo zvykem, že domácnosti v tento den obcházely děti v převlecích tří králů. Proč se tento zvyk neujal, když se tolik neliší například od Mikuláše?
Liturgicky končí Vánoce svátkem Křtu Páně, což je první neděle po 6. lednu. Pokud jde o tříkrálové koledníky, byla v posledním desetiletí obnovena tradiční sbírka, kterou pořádá Charita na pomoc postiženým, nemocným a dalším lidem v nouzi. S dětmi doprovázenými starší osobou nebo i s dospělými koledníky převlečenými za tři krále je možné se znovu setkat jak na vesnicích, tak i ve městech.

Proč myslíte, že neměl děda Mráz šanci vytlačit z českých Vánoc Ježíška? Má tuto šanci Santa Claus?
V případě dědy Mráze se jedná o ideologický import z Východu, který před víc jak dvaceti lety skončil. V případě Santa Clause, který není nikým jiným, než nám známým svatým Mikulášem, jde o komerční import ze Západu, který má mnohem větší šance.