Konec hrozí například Bezpečnostně právní akademii Brno, která sídlí v Zoubkově ulici. „Můžeme mít sice nějaké úspory, ale po pár měsících bude problém citelný. Budeme muset razantně zvýšit školné, ale na to rodiče nejspíš nepřistoupí," upozornil ředitel školy Ivo Machát.

Stejně může dopadnout i Střední odborná škola Morava v Řehořově ulici. „Z dotace, kterou dostáváme od státu, platíme nájem, platy učitelů a případně jejich další vzdělávání nebo nákupy učebnic. Pokud přijdeme o celou částku, bude to náš konec. Jediným řešením bude vyšší školné. A to jistě narazíme," zhodnotila ředitelka školy Dana Vérostová.

Dodala, že pokud by škola přišla jen o peníze na provoz, může přežít. „Kdybychom museli platit pouze nájem, ještě si to dokážu představit, ale jinak ne," řekla ředitelka.

církevní a soukromé školy
V Brně jsou tyto školy zřizované církvemi:
- Biskupské gymnázium a mateřská škola při gymnáziu
- Cyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická
- Cyrilometodějská církevní základní škola
- Církevní střední zdravotnická škola

Soukromých škol je v Brně několik desítek.

Zamýšlená novela se dotkne i církevních škol. „Zatím jsme se touto situací příliš nezabývali a ani se k tomu neplánujeme oficiálně vyjadřovat," sdělila pouze mluvčí brněnského biskupství Martina Jandlová.

Biskupství zřizuje v Brněnské diecézi čtyři školy, mezi nimi i Biskupské gymnázium v Barvičově ulici. „S ministrem se o této věci stále ještě jedná. Zatím není vůbec nic jisté, takže na nějaké závěry a vyjádření je brzy," sdělil ředitel gymnázia Karel Mikula.

Upozornil ale, že pokud škola o dotace přijde, bude to problém. „Je jasné, že nás to negativně ovlivní, protože peněz na provoz školy je opravdu málo," poznamenal. Při gymnáziu navíc vzniká i mateřská škola.

V Brně jsou ještě další tři církevní školy. Soukromých je tam několik desítek. Ministerstvo chce odebráním části dotací těmto zařízením ušetřit zhruba čtyři sta milionů korun. Kritici namítají, že pokud bude úbytek peněz znamenat zavírání soukromých a církevních škol, přesunou se žáci a studenti do veřejných a stát neušetří nic. Současná dotace na žáka na neveřejných školách je totiž až o čtyřicet procent nižší než na škole veřejné. „Dostáváme šedesát až devadesát procent toho, co veřejné školy. Částka se pohybuje v desítkách tisíc korun na žáka ročně," řekl Machát.

Proti záměru ministerstva proto mnozí protestují. Vedení resortu tedy přislíbilo, že se bude dotacemi pro školy zabývat znovu, a zřídilo pro tento účel pracovní skupinu. Ministr Chládek do ní pozval i zástupce církevních škol. „Návrh není konečný. Jeho podoba se bude odvíjet od jednání se zástupci škol. Celá věc má samozřejmě sociální rozměr a v návrhu bude zohledněna práce jak s nadanými dětmi, tak s těmi s různými formami postižení. Změna nepostihne církevní a soukromé školy, které poskytují kvalitní služby," prohlásil ministr.

Nejistotou ale netrpí jen ředitelé a zřizovatelé neveřejných škol, ale také rodiče. „Školu pro dceru jsme pečlivě vybírali. Jakou ale teď máme záruku, že škola nezavře dřív, než se dostane k maturitě?" ptá se Brňanka Eva Malá.