Nedostatečný orientační smysl nakonec vedl v označování domů pomocí symbolů a město zaplavili nejrůznější zvířata a mytologické obludy. Staletí trvající tradice skončila přesně před 237 lety.

Tehdy se na fasádách domů poprvé objevila čísla. „V roce 1770 na základě císařského patentu začali úředníci s číslováním brněnských domů, které začalo postupně od Brněnské brány a trvalo pět let. Kvůli tomu přestala být domovní znamení orientační pomůckou a zůstala pouze jako okrasný prvek na fasádách. Domů nakonec úředníci napočítali 537,“ vysvětlila historička Milena Flodrová.

Nařízení o číslování domů byla praktická nutnost. Města v monarchii se kvůli začínající průmyslové revoluci rozrůstala dosud nevídaným způsobem a domovní znamení už nedostačovala. Ta však byla po mnoho staletí klíčovým prvkem městského života.

Domovní znamení ale nebyla v Brně od počátku. Rozmachu se dočkala až na přelomu středověku a novověku. Jejich funkci doplňovalo rozdělení města do čtyř částí. Existovaly čtyři kvartály: Brněnský, Měnínský, Veselý a Běhounský.

„Každý kvartál měl pojmenované ulice, jejich jména byla čistě praktická. Tržiště například dostávala jména podle své nabídky, jako třeba Rybí nebo Uhelný trh. Ulice zase dostávaly často názvy podle povolání jejích obyvatel, takže máme v Brně ulici Zámečnickou nebo Sedlářskou,“ uvedla Flodrová.