Vědci pracovali s předpokladem, že člověk je v podstatě sobec. Když může, jedná ve vlastní prospěch. Brání mu v tom náboženství s trestajícími bohy. „Podnikli jsme v několika zemích a kulturách s odlišných způsobem společenského uspořádání a obživy experiment, ve kterém hráli lidé sami se sebou ekonomickou hru. Dostali kostku, na které byla polovina políček černá a polovina bílá, a k tomu třicet mincí. Házeli kostkou a podle barvy rozdělovali mince mezi souvěrce ze své vesnice a lidi, které nikdy neviděli. Čím je Bůh v jejich náboženství přísnější, tím méně podváděli," zhodnotil Radek Kundt z ústavu religionistiky. Statistika takového hodu je padesát na padesát, že dotyční podváděli, tedy zjistili podle odchylky.

Podle mluvčí univerzity Terezy Fojtové jde o mimořádný objev. „V humanitních vědách na půdě univerzity téměř nemá obdoby. Navíc tyto obory bývají v podobných výzkumech méně oceňované než vědy přírodní," podotkla.

Badatelé nemohli v době hry poznat, kdy účastníci studie podvádí a kdy ne. Zjistili to z dat většího počtu respondentů, kterých bylo nakonec kolem šesti stovek.

Autoři studie z toho usuzují, že právě nesmlouvavost bohů přinutila lidi férově spolupracovat, což postupně ústilo ve vytváření stále větších společenských celků. Data pro studii sbírali na ostrovech Vanuatu, Fidži, Mauricius, v Tanzánii, na Sibiři a v Brazílii. Zaměřili se na křesťanství, islám, buddhismus a hinduismus.

S výsledky studie nesouhlasí Marie Špačková z brněnského Diecézního katechického centra. „Že křesťanství vyznává trestajícího Boha, je od základu špatně. Dokonce ani ve Starém zákoně není Bůh vykreslený jen trestající. Ani tam nechybí Bůh milostivý, trpělivý a vycházející lidem vstříc. Bez strachu z Boha by lidstvo určitě fungovat mohlo," tvrdí.

V dnešní české ateistické společnosti by účinek náboženství vědci sledovat nemohli, náboženské normy nahradily světské zákony, převzaly stejný princip, který využívalo náboženství. Obyvatele zmíněných oblastí ale jako model pro to, co se dělo před tisíci let, využít mohli. Někteří se totiž stále ještě živí lovem a sběrem nebo primitivním zemědělstvím.

Počet věřících v České republice klesá, jižní Morava je však výjimka. „Od devadesátých let je v brněnské diecézi počet dospělých, kteří každoročně přijmou křest, setrvalý, tedy zhruba 250 lidí," vyčíslila Špačková.