Už téměř dva roky pracuje Slovák Milan Chovanec v hodonínské personální agentuře. Na jih Moravy dojíždí až z východoslovenského Vranova nad Topľou. „Do Hodonína jsem se dostal díky kamarádovi, kterému firma patří. Také je to Slovák, i když už trvale žije zde. Na východním Slovensku to není s prací růžové. Proto lidé musí vycestovat,“ řekl. Lepší jsou podle něj v České republice i platové podmínky, rozdíl je i sto eur.

Cizinců, kteří pracovali na jihu Moravy, podle čísel Českého statistického úřadu rok od roku přibývá. Ke konci loňského roku jich bylo v kraji zaměstnaných téměř dvaasedmdesát tisíc. „To je přes čtyřnásobek oproti roku 2000 a o tři pětiny více než v roce 2015,“ sdělila za statistiky Veronika Dohnálková.

Podle ředitele Regionální hospodářské komory Brno Čeňka Absolona za nárůstem stála poptávka firem po chybějících zaměstnancích a také fakt, že řada zahraničních studentů se na jihu Moravy usazuje po dokončení studií v Brně.

„Jižní Morava se mi vždycky líbila a už za vysokoškolských studií mi přirostlo k srdci Brno. Nyní jsou tady také moji pacienti, kterým ráda pomáhám,“ svěřila se psychiatrička Zuzana Polláková.

Počty cizinců pracujících na jižní Moravě.Zdroj: ČSÚ

Letos však odborníci očekávají spíše pokles pracujících cizinců v kraji. Na vině je pandemie koronaviru, která ochromila ekonomiku „Celkově se změní trh práce, zvýší se nezaměstnanost, dozajista to ovlivní i počty zahraničních pracovníků,“ zmínil Absolon.

Vláda také omezila pohyb lidí přes hranice. „Byl jsem zvyklý jezdit domů jednou za dva týdny, teď jsem nebyl doma už sedm týdnů. Kdybych se vrátil, čeká mě karanténa,“ řekl Chovanec Deníku Rovnost. Situace je pro něj složitější i kvůli tomu, že má na Slovensku manželku a syna.

Podle ředitele břeclavské pobočky úřadu práce Lubomíra Marka bude záležet, jak se ekonomika zpátky rozjede. „Některé firmy na cizincích byly závislé, tam problémy nastanou. Ve stavebnictví nebo vinařství budou scházet Ukrajinci,“ uvedl. Vydávání krátkodobých víz na devadesát dní je totiž nyní pozastaveno.

Kromě dělnických profesí měli zaměstnavatelé v Jihomoravském kraji zájem o cizince také v technologických oborech. „Například u největšího soukromého brněnského zaměstnavatele IBM, který zaměstnával celkem přes čtyři tisíce lidí, to bylo kolem 1700 cizinců,“ vyčíslil Absolon.