Současně v Brně natočila záběry k videoklipu k této novince. „Byla to náhoda, ale festivalové publikum je nejlepší dav, před jakým můžeš hrát,“ říká o načasování natáčení koncertu v Brně zpěvák a textař Clawfinger Zak Tell. Rozhovor vznikl ve středu krátce před koncertem.

Proč jste si pro nahrávání živých pasáží do nového videoklipu vybrali právě Brno?

V kapele jsme mluvili o tom, že bychom chtěli ve videoklipu pasáže z koncertu, asi měsíc nebo tak nějak. A načasování bylo takové, že natáčení koncertu vyšlo na Brno. Vzniknou tak materiály, které doufejme budeme moct využít pro nový klip. Takže je to čistě shoda okolností. Myslím, že živá nahrávka z koncertu je vždycky lepší než umělé nahrávání, a pro festival to platí dvojnásob. Lidi jsou tu uvolněnější, popíjejí, pokuřují. Budeme šťastní, když na nás bude publikum reagovat dobře. Když odvedeme svou práci dobře, dostaneme něco zpátky v podobě nálady v tom davu před námi. Myslím, že jsme doposud neměli videoklip s pasážemi z živého koncertu. Což je trochu zvláštní, protože už hrajeme patnáct let. Je to tedy pro nás dobrá příležitost.

Hráli jste už někdy v Brně?

Bavili jsme se o tom v autobuse po cestě sem a náš basák tvrdil, že jsme tu hráli s Anthraxem, prý někdy v roce 1993 nebo 1994. Já si to každopádně nepamatuji.

Představíte na koncertě i další novinky z připravovaného alba Life Will Kill You?

Ne. Zatím jsme neměli čas na zkoušení. Dokončili jsme album asi před dvěma týdny. Byli jsme dost zaneprázdnění tím, abychom desku smíchali, zmasterovali, rozhodli o pořadí písní, já jsem dokončoval obal. Nebyl čas. Bylo by samozřejmě lepší, kdyby už nová deska byla venku, ale mně na tom zas až tak nezáleží, jestli je to tenhle měsíc, nebo až ten příští.

Strávíte v Brně po koncertě den, nebo hned po koncertě odjíždíte?

Je to stejné jako minulý týden. Přijeli jsme do Prahy pozdě odpoledne, strávili několik hodin v hotelu, vstali brzo ráno, přijeli do Brna, udělali pár rozhovorů, připravili se na koncert, odehráli, pak zpátky do hotelu, zítra sedáme na autobus na letiště a letíme domů. Je to opravdu smutné, protože minulý týden jsem neviděl nic z Prahy, teď neuvidím nic z Brna. Ale rozumíš, nejsme tady na dovolené, děláme tady svou práci. Chtěl bych toho vidět víc. Vždycky se snažím zapamatovat si místa, která se mi líbí proto, abych se někdy mohl vrátit – třeba na víkend nebo na prázdniny.

Švédsko je u nás mimo jiné vnímáno jako hokejová velmoc. V době hokejového mistrovství světa se nabízí otázka: Máte rád hokej?

Dneska se asi hrál zápas, bylo to myslím Švédsko proti Slovinsku? (Švédové ve středu porazili Slováky 7:4, pozn. red.)

To bohužel nemůžu sloužit.

A tebe hokej zajímá?

Ne. Kdysi jsem na něj koukal hodně, ale teď už ne.

Aha. Takže tebe hokej nezajímá a ptáš se někoho jiného, jestli ho zajímá hokej?

Ano, zajímalo mě to, jestli vás zajímá hokej.

Někteří kluci v kapele ho milují. Já ne. Můžu se na něj dívat pár minut, protože mě fascinuje, jak puk dokáže zatraceně rychle lítat po ledě sem a tam, ale fakt mě to nebere. Švédsko je velká hokejová země, jsme v hokeji dobří, jestli tomu rozumím, ale já se na to nedívám. Radši koukám na extrémní sporty nebo na basket.