Město proto začalo řešit, čím skleněnou dominantu nahradí. V úvahu přichází socha, kašna i pouhý trávník. „Je dobře, že pomník, který sloužil spíš jako veřejné záchody než uctění památky, zmizel. Ale doufal jsem, že magistrát parčík nějak upraví, že ho nenechá jen tak. Podle mne by třeba stačilo vysadit tam trávník. Jenže už rok se tam vůbec nic neděje,“ postěžoval si například Miloš Zedník z Brna.

To, jak prostor vypadá, se nelíbí ani starostovi Brna­středu Liboru Šťástkovi. „Plocha je nyní opravdu mrtvá. Zařadili jsme ji do našeho seznamu prostranství pro opravu, ale to je zatím všechno. Teprve až se podaří najít v rozpočtu peníze, můžeme řešit co dál,“ řekl starostka.

Podle něj existují dvě možnosti: buď dostane místo novou dominantu, třeba kašnu, nebo jej radnice pouze zkultivuje a osadí lavičkami.
Zastupitel městské části pro územní rozvoj Vojtěch Mencl připomněl, že v úvahu připadá i sportovní využití. „Zvažovali jsme, že by tam mohlo být kluziště,“ podotkl Mencl.

Náměstkyně primátora Jana Bohuňovská, která má na starosti kulturu, tvrdí, že na malém náměstí může stát například socha. „Stále pokračuje městský projekt Sochy pro Brno. Vytipováváme místa, kam se sochy hodí, a Nové sady připadají v úvahu. Pokud je skutečně do projektu zařadíme, bude vše záležet už jen na penězích,“ uvedla Bohuňovská.

Brňan Tomáš Záležák navrhuje zachování pietního místa. „Hodí se pomník nahradit jiným. Ale nyní třeba ve tvaru válce či obelisku, aby se za něj nemohli schovat lidé pletoucí si jej se záchodem,“ zdůraznil Záležák.

Důstojná obdoba

Naopak Milan Fatka si novou dominantou není jistý. „Na místě pomníku bych uvítal jeho důstojnou obdobu. Ale když se dívám na to, co se v ulicích Brna prezentuje jako umění, a představím si na Nových sadech něco podobného, tak to raději nic,“ tvrdil Fatka.

Proti jakýmkoliv velkým úpravám je brněnský architekt Petr Hrůša. „Podle naší čtyři roky staré studie má v této křižovatce město šanci vytvořit velké náměstí. Tam pak může vzniknout nějaká velká a výrazná dominanta. Náš návrh je i součástí územní studie, která ovšem souvisí s přesunem brněnského vlakového nádraží. Dokud o něm nebude jasno, nemá cenu stavět jakýkoliv památník. U takových děl je totiž vždy politicky těžko průchozí jejich odstranění či jen přemístění,“ zdůraznil Hrůša.

Podle představitelů koalice Nádraží v centru může velké náměstí vzniknout i bez odsunu vlakové stanice. „Naše studie z roku 2007 počítá s tím, že na místě vznikne veliké náměstí a rozroste se až na Malou Ameriku,“ sdělil představitel koalice Tomáš Alter. I on se připojil k názoru, že do definitivního rozhodnutí o poloze nádraží nemá smysl stavět nový monument.

Třináct let problematického pomníku
1997. Brno opravilo křižovatku Nových sadů a Hybešovy ulice. Radní navrhli postavit na nově vzniklém místě pomník.
1998. Radní schválili plán postavit v místě pomník věnovaný obětem tří odbojů. Vyčlenili na něj 4,3 milionu korun.
1999. Architekt Zdeněk Makovský a výtvarník Valér Kováč památník odhalili místo 28. října až 22. prosince. Kvůli velkému teplotnímu šoku, který způsobilo sejmutí plachty, pod kterou pomník tvořili, skleněný monument prakticky ihned po odhalení popraskal.
2000. Autoři vyměnili několik nejvíce poškozených skel. Mezitím ale popraskaly další a monument začali ničit i vandalové. Okolí památníku město upravilo za další milion korun.
2005. Radní chtějí památník obestavět kamenem. Od návrhu upustili.
2006. Rada odstoupila od smlouvy s autorem pomníku a chtěla, aby jí vrátil peníze, které do pomníku investovala.
2008. Město vyhlásilo záměr pomník odstranit, následovala série soudů.
2010. Město vyhrálo spory, v červenci autor na vlastní náklady dílo odstranil. Soud přiznal městu náhradu milion korun.