Minulý týden se František Churý nastěhoval se dvěma spolubydlícími do nového domu v Brně. Nespojilo je ale pouze hledání nového bydlení. „Abychom se jako osobnosti rozvíjeli, potřebujeme lidi kolem sebe. Je to přirozené. V dnešní době ale osobní kontakt mnohdy nahrazuje třeba televize. Právě to se snažíme změnit. I jako spolubydlící si můžeme dávat impulzy, které nás mohou posouvat v profesním i osobním životě," říká třicetiletý Brňan, podle kterého postavy ze známého amerického sitcomu Přátelé jsou ve skutečnosti spíše nepřátelé.

O další nájemníky nouzi nemá, ale do společného bydlení nepřijme jen tak někoho. „Nejdřív se u nás vybraný člověk může usídlit na týden. Až potom teprve zjistíme, jak mezi nás zapadl," vysvětluje princip Churý. S ostatními lidmi v domě pak sdílí společné prostory, pokoj má přitom každý svůj.

Inspiraci pro nový způsob bydlení hledal v zahraničí. Tam je podle něj v některých městech běžné, že na společné soužití jdou peníze z rozpočtu. „Jde v podstatě o to, že celý dům patří jednomu vlastníkovi. Nájemníky si do něj vybírá tak, aby si všichni co nejlépe rozuměli. Pokud se to nedaří, může smlouvu vypovědět," naznačuje možné problémy.

V budoucnu chce Churý coliving rozšířit také na rodiny s dětmi. „Na to se ale musím porozhlédnout po větším domě. Jiné bydlení si už ale představit nedokážu," tvrdí s tím, že filozofie colivingu navazuje na přirozenou evoluci člověka.