Čtyři z pěti billboardů stojí načerno. Je to krádež za bílého dne, říká Závodský

Usměvavé tváře nadlidských rozměrů a peníze do městského rozpočtu. To vše jsou pro Brňany billboardy, kterými je poseto okolí nejedné brněnské silnice. Většina z nich stojí ale nelegálně. Z nich město nemá ani korunu.

Na problém začal v roce 2014 upozorňovat zastupitel městské části Brno-střed Michal Závodský. „Spíše náhodou mou pozornost upoutala hustá síť billboardů na krátkém úseku Jihlavské ulice mezi Vídeňskou a Heršpickou ulicí," tvrdí.

Infografika s mapou nejproblémovějších silnic

Podle něj jsou nelegální billboardy krádeží za bílého dne. „Zaneřáďují město, aniž by z toho samospráva něco měla a mohla z peněz z nájemného financovat jiné, prospěšnější projekty," dodal.

Několik let na problém upozorňuje i Petr Marčišák ze sdružení Nechceme billboardy v Brně. „Nejhorší situace je na brněnských hlavních tazích, tedy v Bítešské ulici, Vídeňské, Hradecké, Olomoucké a dalších," upozornil Marčišák, který se věnuje mapování situace na nejfrekventovanějších brněnských silnicích.

Podle něj je hlavní důvodem vznikání nelegálních reklamních ploch i shovívavý přístup stavebních úřadů jednotlivých městských částí. Od roku 2007 musí mít každý z nich minimálně územní souhlas úřadu. „Nejdřív musí obdržet konkrétní podmět, aby prověřily zda je reklamní zařízení postaveno legálně. I proto jsou v Brně stovky nelegálních billboardů, které úřady ignorují," zdůraznil Marčišák. Jejich majitelům přitom hrozí i půlmilionová pokuta.

Problémem nelegálních billboardů se zabývá už i Magistrát města Brna. „Není možné, aby někdo využíval městský majetek bez souhlasu," uvedl náměstek primátora Martin Ander.

Podle něj je regulace a hlídání legálnosti reklam důležitá i kvůli ochraně zdraví Brňanů. „Mnoho z nich je například nepřiměřeně nasvíceno," vysvětlil.

Právě osvětlení reklam je důvod, proč s billboardy u silnic nesouhlasí ani brněnský dopravní inspektorát. „Je dokázané, že velké reklamní plochy odvádí pozornost řidičů. U dopravních nehod se pak taková souvislost dokazuje špatně," uvedl jeho vedoucí Roman Póč.

Řešením by podle Závodského a Marčišáka mohlo být zavedení centrální evidence billboardů. „Existuje mnoho silnic, na které dohlížejí rozdílné silniční správní úřady, z toho důvodu není možné jednoduše zjistit, zda je billboard povolený či nikoliv," zdůraznil Marčišák.

Úřady by tak podle nich měli především lépe vzájemně komunikovat. Návrh konkrétních kroků při mapování a řešení černé reklamy společně předložili na začátku března náměstku Anderovi.

Podle něj náprava současného stavu potrvá i několik měsíců. „Nejenže problém spadá pod několik různých odborů magistrátu a pod stavební úřady státní správy, roztříštěná je ohledně umístění reklam i platná legislativa," upozornil Ander, který chce co nejdříve začít jednat o společném postupu úřadů se svými koaličními partnery.

Spolupráci se snaží snaží magistrát zajistit už nyní. „Od začátku roku jsme rozeslali padesát výzev k odstranění billboardů a tři jsme odstranili sami," uvedl mluvčí magistrátu Pavel Žára.

Proti nelegálním billboardům bojují i firmy, které si reklamní plochy pronajímají řádně. „Nájemní podmínky majitelů pozemků jsou bohužel někdy i násobně vyšší než je prodejní cena reklamní plochy na trhu. Pro nás pak pronájem ztrácí smysl, město přichází o zisk a jediným vítězem je majitel černé plochy, který žádný nájem nezaplatí," vysvětlil Marcel Heide z agentury Realmedia, která ročně za pronájem reklamních ploch zaplatí městu víc než jeden milion korun.

ALŽBĚTA NEČASOVÁ