Lidé ze sdružení Brno na kole, které dlouhodobě bojuje za volnější pohyb cyklistů v centru města, jsou už skeptičtí. „Na úřední desce vyhláška jednou visela. Bylo to v březnu. Zmizela a platit nezačala," upozornil předseda spolku Michal Šindelář.
Na desce se nyní vyhláška objevila znovu. Podle šéfa odboru dopravy brněnského magistrátu Vladimíra Bielka už potřetí. „Nejprve tam bylo chybně uvedené, že cyklisté mohou i do České ulice, což není pravda. Potom jsme řešili administrativu. Domnívám se, že konečná podoba vyhlášky začne platit do dvou měsíců," nastínil Bielko.
Cyklisté ale chtějí do centra co nejdříve. „Když nám magistrát vjezd povolí až v listopadu, bude to k ničemu. Napadne sníh a vyjedeme stejně až příští sezonu," poznamenala například Barbora Grmelová.
Omezení chodců?
Zatímco lidé, kteří se po městě pohybují na jízdním kole, se platnosti vyhlášky nemohou dočkat, někteří další z ní radost nemají. „Už teď tam cyklisti i přes zákaz jezdí, nedodržují rychlost a omezují pohyb lidí v pěší zóně. Jeden z nich dokonce v Masarykově ulici málem porazil moji pětiletou dceru," poukázala například Alena Horáčková.
Magistrát proto chystá nejrůznější kampaně, které cyklisty i chodce na nové situace připraví. „Budeme je například učit, jakou nejvyšší rychlostí mohou v pěší zóně jezdit," nastínil Bielko.
Opatření plánují také brněnští strážníci. „Ve chvíli, kdy začne vyhláška platit, posílíme hlídky. Budeme dohlížet na to, aby cyklisté dodržovali maximální povolenou rychlost, tedy dvacet kilometrů v hodině," potvrdil mluvčí strážníků Jakub Ghanem.
Vedení města chce proškolit i řidiče. „Vysvětlíme jim například, co znamená dopravní značení týkající se cyklistů, které nacházejí namalované na silnici," upozornil náměstek primátora Martin Ander.
Stojany na kola
Kromě vyhlášky připravuje vedení města i další projekty, které cyklisté vítají. „V září chceme spustit projekt, ve kterém budou lidé sami dávat podněty, kam umístit stojany na kola," slíbil Ander. Domnívá se totiž, že právě nedostatek míst, kam kolo bezpečně odložit, je jedním z důvodů, které mnohé odrazují od jeho využívání.
S tím souhlasí i Grmelová. „Jezdím na kole hlavně do školy a na menší nákupy. Často se ale potýkám s tím, že ho před obchodem nemám kde odložit," postěžovala si.
Situaci ve městě mají zlepšit i chystané zóny třicet, o kterých Brněnský deník Rovnost už informoval. Radní je chtějí zavést ve vedlejších ulicích v centru města. „Cyklisté si je budou pochvalovat. Nejvyšší povolená rychlost tam je třicet kilometrů v hodině, zvýší se tak bezpečnost," myslí si Bielko.
Stejný názor má také Šindelář. „Kvitujeme to a plán magistrátu jednoznačně podporujeme," souhlasil předseda sdružení.
Méně nadšení jsou ale brněnští řidiči. „Cyklisté mají mít své vlastní stezky a nepřekážet na klasické silnici nebo dokonce na chodníku. Vadí mi, že kvůli nim budu muset jezdit pomalu i v místech, která jsou jinak naprosto bezpečná," oponoval například Karel Málek.
Podle Bielka však snížená rychlost přinese také nová parkovací místa. „Nechystáme se ji zavádět výhradně kvůli cyklistům," zdůraznil.
