Vážení čtenáři, hlasujte v pravidelné anketě v pravém sloupci. Konečné výsledky ankety, která skončí v pátek ve 20:00, najdete v sobotním vydání Brněnského deníku Rovnost.

Sednout na kolo a jet na něm do práce je zatím pro mnoho Brňanů jen sen. Odrazuje je hustý provoz v centru města. Už příští rok to ale budou mít snazší. Magistrát začíná pracovat na vyznačení cyklistických pruhů na městských silnicích.

Do konce roku úředníci a odborníci na dopravu vyberou ulice, kudy trasy povedou. „Chceme vytvořit ucelenou koncepci cyklistické dopravy pro celé město. Teď dokončujeme rozbory, pak probereme, jak bude značení vypadat,“ uvedl projektant Adolf Jebavý, který na přípravě cyklopruhů spolupracuje s magistrátem.

Zatím jsou silnice rozdělené na část pro auta a část pro cyklisty jen na dvou místech v Brně, na nedávno opravené křižovatce Hlinky a v ulici Antonína Procházky. K nim chce magistrát přidat například ještě ulice Nové sady, Milady Horákové, Vídeňskou nebo Štefánikovu.

Návrh na vyznačení cyklopruhů musí magistrát ještě probrat s policií. „Obávám se, že to projekt zdrží. Dopravní odborníci nám vypracují znalecké posudky, a to může zabrat hodně času,“ dodal Ander.

Policejní experti městu doporučí, na kterých silnicích může cyklopruhy vyznačit. Nebo naopak, kam se kvůli bezpečnosti nehodí. „Zvážíme všechna rizika, nastavení křižovatek, semafory a další věci. Nicméně je to jen posudek, ne nařízení, takže se tím magistrát řídit nemusí,“ řekla brněnská policejní mluvčí Soňa Svobodová.

A Brno s tím počítá. „Pokud nám to policie přímo nezakáže, zkusíme vyznačit pruhy všude tam, kde to půjde,“ popsal možná místa Ander. Už teď město ví, že v některých ulicích pro cyklisty nebude místo. Je to případ například nově opravené Husovy ulice, do které už se značení nevejde.

Cyklisté mají na radnici zastání hlavně v primátorově náměstkovi Anderovi ze Strany zelených. „Hodně Brňanů má kolo a chce ho využívat jako dopravní prostředek. Ve městě je však pro ně jízda nebezpečná. Chceme to napravit, protože není žádný důvod, aby mělo auto na stejné silnici větší práva než cyklista,“ myslí si Ander.

Cyklisté se na zlepšení dopravní situace těší. „Čekáme na vyznačené pruhy už strašně dlouho, takže jsem hrozně rád, že se konečně město odhodlalo k prvnímu kroku,“ uvedl Darek Galle ze sdružení Brno na kole. Podle něj začne díky cyklopruhům jezdit na kole mnohem víc Brňanů než dosud.

„Teď používá kolo v Brně jako dopravní prostředek asi pět procent lidí, přitom třeba v rakouském hlavním městě Vídeň je jich kolem dvaceti procent. Ten rozdíl způsobuje i to, že se lidé dnes bojí vjet do města,“ myslí si Galle.

Zatímco cyklisté se z pruhů radují, některým řidičům se nelíbí. Bojí se, že se dopravní situace spíš zhorší.

„Cyklisté na silnicích mi vadí. Vím, že ve městě nemají jiné možnosti, ale zdá se mi to nebezpečné. Vždy se bojím, abych nějakého nesrazila, když se proplétají mezi auty. Ty pruhy to spíš zhorší, zúží prostor na silnicích. Navíc je stejně nikdo moc respektovat nebude,“ bojí se Brňanka Petra Kosová.

Cyklista Galle se ale neznepokojuje a doufá, že město vyřeší i další problémy. „Třeba obousměrnou jízdu na kolech v jednosměrkách. Zatímco v jiných českých i zahraničních městech jsou v nich pruhy pro cyklisty jedoucí tam i zpět zcela běžné, v Brně je jen jeden. V ulici Svatopluka Čecha,“ dodal Galle.

Také by si přál získat pro cyklisty povolení jezdit v pěších zónách, kam teď, stejně jako auta, nesmějí.

Předseda brněnského cyklistického klubu Bicybo Jiří Jedlička říká:

Chceme cyklopruhy…

Značení pruhů pro cyklisty je v Brně žhavé téma už několik let. Předseda klubu Bicybo Jiří Jedlička se bojí, že ještě dlouho zůstane jen u slov a slibů. „Moc nevěřím tomu, že město začne něco opravdu dělat,“ tvrdí Jedlička.

Jaký je přínos cyklopruhů pro dopravu?
Díky nim cyklisté bezpečněji projedou křižovatkami. Často je výhodnější vyznačit pruhy na stávající vozovce, než stavět drahou samostatnou cyklostezku.

Takže jste rád, že Brno začalo s jejich přípravou?
Spíš mám takové smíšené pocity. Původně jsme si mysleli, že je to rychlé a jednoduché řešení. Ale jak se zdá, není. Mluvíme o tom už tolik let a teprve teď město začalo něco dělat. A to, že zasedají odborníci a úředníci, ještě neznamená, že to nějak vyřeší. Takže nás to moc neuklidňuje.

Kde by podle vás měly pruhy pro cyklisty být?
Třeba v ulicích Nové sady nebo Milady Horákové. Je potřeba nějak umožnit cyklistům cestu do centra. Proto by měly vyhrazené pruhy vzniknout hlavně na cestách, které vedou z okrajovějších částí Brna do středu.

Co ještě cyklisty v Brně trápí?
Chtěli bychom dostat povolení pro vjezd kol do pěší zóny. Další problém jsou jednosměrky. Třeba v Hradci Králové jsou v nich běžně obousměrné pruhy pro kola, v Brně ne. A byly by potřeba.

Kde konkrétně?
Tam, kde se dějí absurdity. Třeba nově jednosměrná Dřevařská ulice. Ta navazuje na část cyklostezky, na to však tehdy nikdo nebral ohled, takže teď tam najednou cyklista vjede, a porušuje přitom předpisy. To chceme vyřešit.

Náměstek brněnského primátora Ladislav Macek si myslí o pruzích pro cyklisty:

… ale chybí na ně místo

Cyklopruhy ano. Ale jen omezeně, protože v brně na ně není dostatek místa. Taková je představa náměstka brněnského primátora pro dopravu Ladislava Macka. „Srovnávat Brno s jinými městy je nešťastné,“ myslí si Macek.

Má Brno vyznačit na silnicích pruhy pro cyklisty?
Určitě s nimi souhlasím tam, kde je to možné. Vzhledem k charakteru Brna je ale vhodných ulic málo. Dovedu si pruhy představit v nějakých širších sídlištních ulicích, například na Libušině třídě v Kohoutovicích nebo v ulici Petra Křivky v Novém Lískovci. A také v Bystrci nebo v Bohunicích.

A centrum města? Třeba Nové sady?
Tam jsou v obou směrech dva jízdní pruhy, takže pokud je tam dostatek místa na vyznačení cyklopruhů, mohou tam být. Podle mě ale ničemu neprospějí, cyklisté tam jezdí i teď a ve výsledku to bude vypadat stejně.

Cyklisté také prosazují, aby mohli jezdit v pěších zónách. Souhlasíte s tím?
Pěší zóna je od slova pěší. Na cyklostezku taky nejezdí auta. Takže nerozumím tomu, proč by měli cyklisté jezdit po místech vyhrazených chodcům. Třeba Masarykova ulice plná lidí, kterou občas navíc projede tramvaj, mi při představě cyklistů proplétajících se v davu nahání husí kůži. Na kole po Brně také jezdím a chápu, že někteří lidé je mají jako dopravní prostředek, ale pravidla platí pro všechny.

A co obousměrné pruhy pro cyklisty v jednosměrkách?
Jednosměrky mají svůj důvod. Pokud v nich mají parkovat lidé, kteří tam bydlí, je nesmysl cpát do těch ulic další pruh pro cyklisty.

Někde to tak mají.
Srovnávat Brno s jinými městy je nešťastné, je potřeba se podívat na šířku ulic a jiné technické parametry.

Cesty pro kola přibudou. Na jihu

Cyklistům a in­line bruslařům přibudou příští rok v Brně další kilometry asfaltových silnic, na kterých se mohou nerušeně prohánět. Město otevře další části cyklostezky podél Svitavy. A navíc začne stavět trasu podél pravého břehu Svratky.

Magistrát do stezek investuje, protože na kole i bruslích jezdí čím dál více lidí. „Je to vidět hlavně na jihu Brna, který je sportovci přeplněný. Proto právě tam musíme trasy rozšiřovat a vylepšovat,“ řekl náměstek brněnského primátora Martin Ander.

Podle něj je problém, že cyklostezky v Brně jsou nesouvislé. Díky novým úsekům na sebe mají lépe navazovat.

Trasu podél řeky Svitavy doplní příští rok asi kilometrový úsek s novým asfaltovým povrchem v Kaštanové ulici v Brněnských Ivanovicích, který povede přes most překlenující dálnici D2. Další kilometr naváže na stezku v Chrlicích a povede ulicí U Viaduktu.

Ještě letos bude hotový úsek cyklostezky mezi ulicemi Křenová a Cejl. „Práce nám jdou výborně. Do konce roku to určitě stihneme,“ liboval si technický ředitel Brněnských komunikací Josef Luňáček. Právě Brněnské komunikace mají na starosti i ostatní cyklostezky.

Nové trasy vzniknou příští rok i na pravém břehu Svratky. Stezka povede od haly Rondo do Modřic a za rok má být hotový asi kilometr. Další úsek spojí stezku s konečnou tramvají v Komárově. Na levém břehu už je trasa dokončená.