I přes toto doporučení komise chce náměstek primátora pro dopravu Matěj Hollan zadat studii, která ekologické dopady zhodnotí. „Bez ní nemůžeme říct, kterou variantu trasy chceme. Musíme zhodnotit, jak jsou na tom varianty z pohledu hluku a emisí,“ řekl Hollan.

Za zbytečný považuje takovýto výzkum starosta Ořešína Jan Levíček. „K čemu potřebujeme posouzení, jestli se kterákoliv varianta nedotkne nějaké menšiny obyvatel města? Doprava ve městě nikde nevznikne, ta už tu je a trpí ji velká část lidí. Musíme vyřešit problém většiny,“ vyzval náměstka Levíček.

Jihomoravský kraj přitom pořízení studie k dálnici oznámil jako první. Má jednu z variant doporučit krajským zastupitelům. „Studie má být hotová do konce roku 2018 a výsledky zapracujeme do aktualizací zásad územního rozvoje. Pokud se nijak nezmění zákony a schvalovací postupy, začne se D43 v optimistické variantě stavět někdy v roce 2035,“ okomentoval předseda krajské komise dopravy a územního plánování Drago Sukalovský.

Čtěte také: SLEDUJEME ONLINE: Sobotka obhájil post předsedy. Teď chce s ČSSD vyhrát volby

Smysl pořizovat vedle krajské ještě městskou studii nevidí místostarosta Řečkovic a Mokré Hory Oliver Pospíšil. „Přijde mi nešťastné, aby vznikl jeden dokument od kraje a druhý od města. Vhodnější je zpřesnit zadání podle požadavků obou stran a pořídit jen jednu, na kterou přispěje také Brno,“ navrhl. Hollan připustil, že zkusí tento návrh přednést.

D43Zdroj: DENÍKVarianty trasování dálnice D43 od Svitav do Brna jsou dvě – bystrcká ve stopě Hitlerovy dálnice a býtíšská Boskovickou brázdou. Každá z nich má čtyři způsoby provedení. Liší se v délce trasy jako dálnice nebo silnice první třídy a v jejich vzájemných kombinacích. „Stát už přestal trvat na tom, že D43 musí být opravdu dálnice. Na čtyřproudé silnici první třídy totiž k sobě mohou být blíže křižovatky. Silnice je potřebná, o čemž svědčí i sedmdesát let její přípravy, které nikdo nezastavil,“ vysvětlil projektant tras Vlastimil Novák z projektové kanceláře Ossendorf.

Podle projektanta Nováka nová silnice vyjde stát na šestatřicet až šestačtyřicet miliard korun. „Stát se k jejímu postavení zná. Technicky umí každá silnice splnit limity, které jsou na ní kladené. Je to pak ale také otázka ceny,“ poznamenal Novák s tím, že v blízkosti Brna může vést silnice v podzemí, aby limity splňovala. Podobné je to podle něj například ve Vídni.

Setkání zástupců městských částí zorganizoval starosta Medlánek Michal Marek. „Městské části nejsou jednotné v tom, jaké variantě dávají přednost a Brno žádný oficiální názor nemá a čeká na rozhodnutí kraje, i když odborné podklady pro výběr varianty jsou. Brno totiž nemá jen pasivně čekat na rozhodnutí, ale říct svoji představu o trasování,“ sdělil medlánecký starosta Marek.