Vědeckou část projektu budou řídit astrofyzici z Masarykovy univerzity. Vědci z brněnské školy povedou vědecké operační středisko družice. Podle prorektora Masarykovy univerzity pro rozvoj, legislativu a informační technologie Radima Polčáka je dobře, že výstupem vědců nebudou pouze statistické záznamy v databázích. „Za přispění našich vědkyň a vědců vznikne unikátní přístroj, který bude účelně sloužit mezinárodní vědecké komunitě,“ uvedl.

S původní myšlenkou na postavení družice s UV dalekohledem a možností rychlého natočení na cíl přišla přírodovědecká fakulta univerzity v roce 2021. Vědecký koordinátor mise Norbert Werner z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky oceňuje přínos projektu pro kvalitnější výzkum. „Dalekohled bude ale sloužit celé české a světové astronomické komunitě a můžeme od něj čekat průlomové objevy, které zviditelní českou vědu a vesmírný průmysl,“ zdůraznil Werner.

Vypuštění dalekohledu je v plánu na rok 2028 a dle Wernera by první výsledky výzkumu vědci mohli znát už v následujícím roce po vypuštění družice. „Pozorování extrémních úkazů nám pomůže objevit, kde vznikají ty nejtěžší prvky ve vesmíru, jako zlato a platina. Také kombinace pozorování gravitačních vln a světla nám prozradí, jak se chová hmota v těch nejextrémnějších podmínkách. Dalekohled ale bude sloužit všem astronomům v České republice a ve světě, kteří budou s tímto dalekohledem dělat i objevy, které nyní možná ani nečekáme," dodal.

Gravitační vlny byly objeveny v roce 2016 a za jejich objev získali Američané Rainer Weiss, Barry Barish a Kip Thorne Nobelovu cenu za fyziku. Tyto vlny vznikají při srážkách černých děr a neutronových hvězd, které patří k nejextrémnějším událostem ve vesmíru, a pozorování těchto událostí patří mezi hlavní vědecké priority tohoto desetiletí.

Projekt má podpořit zapojení českých vědců a průmyslu do vesmírných projektů. Celý projekt zastřešuje a vede Výzkumný a zkušební letecký ústav.

Quvik uspěl při výběru v konkurenci sedmi českých vesmírných projektů. Zástupci ministerstva a kosmické agentury vybrali celkem dva. Ondřej Rohlík z Odboru kosmických aktivit a nových technologií ministerstva dopravy vyzdvihl jejich připravenost a potenciál. „Evropská kosmická agentura u vybraných projektů kladně hodnotila zejména pečlivé rozpracování uživatelských, technických a vědeckých požadavků, prvotní návrh mise, management a ošetření rizik,“ řekl.