Jedním z nejrozšířenějších cílů elektrické neurostimulace je bloudivý nerv, který vede z mozku přes krk až do dutiny břišní. Jeho stimulace může pomáhat lidem po úrazu nebo s různými zánětlivými autoimunitními nemocemi. Terapeutické účinky jsou tak prokázány i u pacientů s Crohnovou chorobou. „Naším cílem bylo přijít s velmi malým stimulátorem, jehož zavedení by bylo pro pacienty komfortnější. Umístěn by měl být na krku s tím, že by se dobíjel pomocí světla. Nikoho dosud nenapadlo, že skrz pokožku se dá svítit, tkáň je totiž transparentní, velké hustoty energie se tak mohou bezpečně dostat kůží do rozumné hloubky,“ vysvětlil vedoucí výzkumného týmu Eric Glowacki.
Zařízení již vědci vyzkoušeli na potkanovi. Zvířeti omotali ultratenký plast ve formě pásky kolem sedacího nervu. Ten je odpovědný za pohyb nohy, proto bylo možné snadno určit, zda přístroj fungoval. Výsledky byly znamenité. „Po odstranění voperovaného pásku byl nerv naprosto v pořádku, tělo potkana ho nevnímalo jako něco nežádoucího, obecně platí, že to, co je malé, je tělem lépe tolerovatelné,“ uvedl Glowacki. Experiment však trval pouze sto dní. Pak jej přerušila pandemie.
Glowacki věří, že technologie by pro lidi mohla být technologie dostupná během několika let.
Velkým příslibem je pro epileptiky. Například Věře Švandrlíkové svatoanenští lékaři do mozku implantovali patnáct elektrod. S jejich pomocí lékaři monitorují mozkovou aktivitu a hledají ložisko epileptických epizod. „Elektrody zavádíme do předem vytipovaných míst v mozku, abychom viděli, co se v těchto oblastech během záchvatu děje, a mohli tato místa poté operovat s mnohem větší jistotou,“ popsal již dříve neurolog ze svatoanenské nemocnice Ondřej Strýček.
Doposud nemocným pomáhaly pouze implantáty v podobě kardiostimulátoru. Je však nutné jej v pravidelných intervalech dobíjet, což znamená nutnost dalšího invazivního chirurgického zákroku. To by v případě světelných neurostimulátorů odpadlo.
