Daň z nemovitosti: politici se hádají

Dvakrát víc, nebo dokonce třikrát? Majitelé domů, bytů a dalších nemovitostí v Brně zaplatí od prvního ledna příštího roku vyšší daň. Zatím však nevědí, o kolik. Včera totiž přišli brněnští radní se zvláštním řešením. Zastupitelům předloží obě navrhované varianty: dvojnásobné i trojnásobné zdražení daně z nemovitosti. „První varianta počítá s trojnásobným zvýšením daně z nemovitosti. Třiatřicet procent z vybraných peněz by v tom případě šlo městským částem, které by je využily na opravy chodníků, cest a další infrastruktury,“ přiblížil jed〜nu z variant brněnský primátor Roman Onderka.

Radní sice na začátku června schválili trojnásobný nárůst, koaliční lidovci se proti tomu později postavili. Definitivně tak rozhodnou zastupitelé až příští týden v úterý. Pokud nakonec schválí dvojnásobný růst, který se blíží původnímu návrhu lidovců, městské části z peněz za daně nedostanou nic. „Peníze bychom použili na vybudování infrastruktury v rozvojových oblastech města,“ řekl Onderka, jenž vidí šance obou možností vyrovnané.

Už teď je jasné, že koaliční lidovci zvednou ruku pro nižší ze dvou variant. „Už několikrát jsme řekli, že půjdeme na maximální hranici dvojnásobného navýšení, a to pořád platí. Navíc požadujeme, aby výnos šel do speciálního fondu. Z toho by město potom platilo infrastrukturní projekty,“ řekl šéf brněnských lidovců Jan Holík.

Opoziční občanští demokraté považují nový návrh radních za politickou korupci. „Považuji to za uplácení městských částí. Nepodpoříme ale ani jednu variantu. Jsme zásadně proti zvyšování daně. Předložíme proto vlastní návrh, aby město daň nezvyšovalo,“ prohlásil šéf klubu zastupitelů za ODS Leo Venclík.

Proti zvyšování vystupují také komunisté. „Tento způsob zvedání daní považujeme za nekorektní. Město získá peníze od lidí, jejichž jedinou vinou je, že mají majetek na území města. Pokud by záleželo na nás, tak to neprojde a budeme o tom dál jednat,“ vzkázal brněnský zastupitel za KSČM Pavel Březa.

Také oslovení Brňané s chystaným zvýšením daně zásadně nesouhlasí. „Nechápu, proč mám platit jenom proto, že vlastním dům. Přijde mi to stejné, jako by někdo chtěl část peněz, které mám v peněžence. Vlastní bydlení jsem si pořídil proto, abych nemusel platit stále se zvyšující nájem. Stačí, že se zdražují všechny energie,“ rozhořčil se Marián Točka.

Starostové: Nechceme trestat dobré hospodáře

Města na Brněnsku můžou zvýšit svým lidem daň z nemovitosti. Na větší než dvojnásobné si nikde netroufli. Řada z nich zákon odsoudila.

Připomíná milionářskou daň z roku 1947. Je to jako trestat někoho za to, že něco vlastní. I takové hodnocení si vysloužila nová úprava daně z nemovitosti. Obce a města mohou nově uplatnit takzvaný místní koeficient a tuto daň zvýšit až pětkrát. Téměř polovina měst na Brněnsku se rozhodla ji maximálně zdvojnásobit.

Marie Lišková z Židlochovic tak za svůj rodinný domek bude v roce 2009 platit místo tří set padesáti korun sedm set. „Já už jsem stará a naštěstí bydlím s mladými. Tak ať to zaplatí,“ směje se obyvatelka ulice Kapitána Rubena. Právě do této ulice starosta Židlochovic slíbil investovat nový příjem. „Přinese nám to navíc asi milion korun. Oprava této jedné ulice bude stát aspoň osm milionů, tak to bude příspěvek,“ vysvětlil Jan Vitula.

Neobíráme své lidi

Zvýšení daně naopak smetli ze stolu v Újezdě u Brna. Podle starosty Újezda Jana Hradila by zvýšení daně bylo trestem pro lidi za to, že si domy pořídili. „Je to od státu nehoráznost. Místo aby přemýšlel nad tím, jak zvýšit malý příjem obcí, tak starostům umožní, aby obírali lidi, kteří jsou dobrými hospodáři,“ míní Hradil. Podobně se k dani postavil starosta Pohořelic Josef Svoboda. „Nechceme lidem ztrpčovat život. Je to jako milionářská daň. Ti, co něco mají, by měli platit víc, a lidé, kteří bydlí v městských bytech, neplatí nic,“ uvedl. Daně se zvedat nebudou ani v menším Doubravníku nebo Moravských Knínicích. Ty mají shodně kolem osmi set obyvatel. „Dvojnásobné zvýšení by nic moc nevyneslo a trojnásobek by byl už moc drsný,“ myslí si doubravnický tajemník Zdeněk Šikula. Navýšení daně dvakrát by Doubravníku do rozpočtu přineslo dvě stě třicet tisíc korun.

Zdvojnásobit daň se naopak rozhodli v Rosicích. Podle všeho však mezi zastupiteli o tomto tématu nepanuje úplná shoda. „Většina to schválila. Přišlo totiž doporučení z rady města, která tvrdila, že ministerstvo financí jim doporučilo daň zvýšit,“ řekl opoziční zastupitel Zdeněk Švihálek ze sdružení Rosice našima očima. Starosta Petr Klíma však podle svých slov žádné doporučení neobdržel.

„Nejednali jsme na základě žádného doporučení. Vyhláška zvýšení daně umožňuje, tak chceme posílit rozpočet. Bude to znamenat asi dva miliony korun navíc,“ uvedl Petr Klíma. Na co však peníze město použije, to zatím starosta neví. Opoziční Zdeněk Švihálek to kritizuje. „Když takhle přímo saháme lidem do peněženky, měli by vědět, na co peníze přesně půjdou,“ řekl a dodal, že se obává, aby peníze nespolkl provoz městského úřadu. A Rosičtí s tím souhlasí. „Není to zas tak závratná částka. Ráda bych ale věděla, na co přesně půjde. Třeba na zanedbané parky nebo staré koupaliště,“ míní obyvatelka Rosic, která nechtěla říct své jméno.

Peníze i plán

Jak s penězi naloží, vědí naopak v Tišnově. „Pokud do toho nepřijde něco akutního, chceme opravit ulice Jiráskovu, Nerudovu a Družstevní,“ řekl zastupitel Jan Filla. V Tišnově do městského rozpočtu přibudou asi dva miliony korun. Ty půjdou z kapes obyvatel samotného Tišnova. Ve vzdálenějších městských částech totiž zůstává základní sazba daně.

„V částech jako Hajánky, Jamné, Pejškov a dalších daně ponecháme na nejnižší možné úrovni. Tam totiž chceme podpořit místní výstavbu,“ vysvětlil místostarosta Zdeněk Melkes.