Daň z nemovitosti v Brně stoupne třikrát

Důchodkyně Jarmila Vágnerová bydlí ve svém rodinném domku v brněnské městské části Líšeň společně s dcerou. Prý aby utáhla všechny náklady spojené s vlastním bydlením. Od prvního ledna příštího roku ale bude muset sáhnout hlouběji do kapsy. Vedení města totiž chce, aby Brňané platili až trojnásobnou daň z nemovitosti.

Městu to umožnila novela zákona, který obcím umožňuje zvýšit daň až pětinásobně. „Zvolili jsme koeficient tři, to znamená trojnásobný nárůst. Pokud někdo bydlí v rodinném domku s malou zahrádkou, platí nyní osm set korun. Od nového roku by zaplatili dva tisíce čtyři sta,“ řekl náměstek brněnského primátora Oliver Pospíšil.

V případě paní Vágnerové to znamená, že místo současných tří tisíc, ji daň z nemovitosti přijde na tisícikorun devět. „Je to úplně hrůza, aby to takhle moc zvyšovali. Už teď je ta daň vysoká. Vůbec si nedokážu představit, kde na to vezmu. Jsme s manželem důchodci a už teď je pro nás těžké vyjít. Proto tu s námi žije i dcera, aby nám pomohla,“ stěžovala si Vagnerová.

Zaskočená informací o zvýšení daně byla také Milada Maňáková z Řečkovic. „Nemám k tomu slov. Je to poslední kapka, která přeteče. Bude to pro nás velký problém a vůbec nevím, kde na to vezmeme,“ řekla Maňáková. Za rodinný domek nyní platí necelou tisícikorunu, v příštím roce k ní bude muset naspořit další dvě.

Předsedovi brněnské pobočky občanského sdružení majitelů domů Petru Doležalovi ale navýšení nijak špatné nepřijde. „Pro můj dům je urážka, že za něj platím pět stovek, což je méně než poplatek za psa. U rodinných domů to problém není, majitelé nájemních domů s regulovanými nájemníky by ale neměli platit žádnou daň,“ tvrdí Doležal.

Opoziční občanští demokraté plánované zvýšení na červnovém jednání zastupitelů nepodpoří. „Jsme zásadně proti. Dotklo by se to všech Brňanů. Daňová zátěž lidí je už tak hodně velká a zvyšovat by se proto neměla,“ myslí si šéf klubu brněnských zastupitelů za ODS Leo Venclík.

Město nyní za daň z nemovitosti vybere sto třicet devět milionů, do rozpočtu by proto přiteklo více než dvě stě milionů. „Tyto peníze půjdou na infrastrukturu, například rekonstrukce silnic nebo budování inženýrských sítí a kanalizací,“ řekl Pospíšil.