Přitom lidská strava může mít pro zvířata žijící v oboře vážné zdravotní následky. „Lidé zvěř v oborách i mimo ni často krmí v domnění, že zvířatům pomáhají. Je to ale spíše naopak,“ vysvětluje brněnský myslivec Zdeněk Živela.

K nejčastějším potravinám, které lidé zvířatům nosí, patří pečivo nebo jablka. Takové krmivo se ale podle Žively na jídelníčku divoké zvěře obvykle neobjevuje. Ve větším množství může mít pro daňky nebo divočáky vážné následky.

Lidská strava navíc zvěři chutná, a proto se jí snadno přejí. „Mokré pečivo i jablka v žaludku zvěře bobtnají a mohou způsobit vážné poškození trávení, kvůli kterému zvíře uhyne,“ popsal potíže Živela.

Pokud chodí lidé krmit zvířata do míst, kde to není zakázané, je podle něj vhodné přinést suché plody, jako jsou kaštany nebo žaludy. Jen ale v malém množství.

Porušováním zákazů krmení mohou lidé vystavit nebezpečí i sebe. „Zvířata si na stálý přísun lidské potravy snadno zvyknou. Nechají se tak ochočit a příště potravu od lidí přímo vyžadují. Přitom jsou ale pořád divoká a mohou být nebezpečná,“ varovala za Lesy města Brna, které oboru spravují, Jindra Pazderová.

Neopatrný kontakt se zvířaty není v oboře neobvyklý „Viděla jsem rodiny s dětmi, jak si daňky hladí. Kdyby se zvíře v tu chvíli ohnalo parožím, mohlo by dítěti snadno ublížit,“ popsala Matulíková. Pokud by se zvíře takto zachovalo, lesníci ho musí z obory přestěhovat nebo ho dokonce utratit.

Zákaz krmení platí také v brněnské zoo. „Několikrát do roka ho někdo poruší, ale žádné vážné problémy neevidujeme,“ uvedl její mluvčí Michal Vaňáč.

Problémy s nezodpovědnými návštěvníky nemají ani v jiných oborách na Brněnsku. Zvířata tu totiž zůstávají plachá například kvůli celoročním odstřelům. V kuřimské oboře zákaz krmení nemají vůbec. „Více než krmení zvěře nás trápí pytláci, kteří do obory vyrážejí na nepovolený lov,“ popsal správce obory Jan Večeřa.