„Jde o listiny z období 1850 až 1921, která patří k nejvyužívanějším a zároveň nejohroženějším," uvedl vedoucí brněnského archivu Libor Blažek.

Jsou na nich zaznamenané údaje o obyvatelích z Brna a blízkého okolí. „Tyto dokumenty ze sčítání lidu využívají k hledání jak úředníci tak soukromí badatelé. Databáze je opravdu nenahraditelná," řekl Blažek.

Údaje jsou napsané na nekvalitním papíru, který se blíží ke konci své životnosti. „Materiály trpí častou manipulací a rozpadají se. Jedinou možností, jak data zachránit je digitalizace," vysvětlil Blažek. Archiváři zdigitalizovali čtyři sta tisíc stran.

První část digitalizace začala v květnu před třemi lety a stála čtyřicet milionů korun. Magistrát na ni získal dotaci z Evropské unie. Údaje z listin nyní zájemci najdou na internetové adrese digiarchiv.brno.cz.

Archiváři z peněz pořídili také skenery, na kterých budou s digitalizací dál pokračovat. „Začneme zpracovávat dokumenty z let 1910 až 1921," dodal Blažek.

I další brněnské instituce zpracovávají archivní materiály. Za skenování starých knih Moravská zemská knihovna v Brně získala spolu s pražskou národní knihovnou minulý týden ocenění magazínu Egoverment.