Prohlásil, že politika nemá interpretovat historii. „Je mi líto, že nové vedení města podlehlo tomuto pokušení. Už sám pojem smíření totiž znamená, že si ruku podávají obě strany. Kdo se omluvil za vyhnání Čechů na podzim 1938 na jižní Moravě, za tisíce popravených odbojářů v Kounicových kolejich, za transportované a zavražděné Židy a Romy z Brna?" kritizoval hejtman na sociální síti Facebook koalici ve složení hnutí ANO, Žít Brno, lidovci a Strana zelených, které společně s TOP 09 deklaraci prosadily.

Za takové vyjádření sklidil kritiku některých spolustraníků. „Na takovém prohlášení se pouze snaží nahnat politické body. Němci se navíc už několikrát omluvili. Hejtman dělá chyby, které mohou celé naší straně uškodit," poznamenal pro Brněnský deník Rovnost hejtmanův blízký kolega, který si nepřál uvést své jméno. Redakce ho zná.

S Haškem nesouhlasí i Brněnští mladí sociální demokraté. „Vyjadřujeme lítost nad nedůstojnou formou divokého odsunu brněnských Němců, ale také jejich českých příbuzných. Zároveň nesouhlasíme s vyjádřením některých představitelů ČSSD, KSČM a ODS k této otázce," napsali ve svém prohlášení.

Klub českého pohraničí jsou naopak proti deklaraci. „Měli bychom respektovat utrpení Čechů za války," shrnul předseda krajské rady klubu Miroslav Vlašín.

Podobně vnímá problém také Český svaz bojovníků za svobodu. „Schválení deklarace vyvolalo vlnu odmítavých reakcí našich členů. Vnímáme ji jako pokus přepisovat dějiny. Nechceme se omlouvat za odsun," vzkázala mluvčí svazu Jana Vrzalová.

Podle předsedkyně Německého jazykového a kulturního spolku Brno Michaely Knápkové lidé, kteří se hlásí k německým nebo rakouským kořenům,vzkaz města vítají. „Na přijetí memoranda byl nejvyšší čas. Je to gesto smíření, ale zapomenout na tehdejší události jen tak nepůjde. Možná za několik desetiletí," uvedla Knápková.

Její slova potvrzuje pětasedmdesátiletá Marie Novotná, která se pochodu jako pětiletá zúčastnila. „Většina lidí, které z Brna hnali do Rakouska, už nežije. Možná mělo takové gesto přijít dřív," myslí si.

Z Brna směrem k rakouským hranicím třicátého května 1945 pochodovala také Gerda Skalníková z Brněnského sdružení občanů německé národnosti České republiky. „To,co jsme zkusili, je neodpustitelné. Za omluvu jsem ráda, ale jeden čin to nezvrátí," je přesvědčená.

Jednotní v názorech na deklaraci nejsou ani odborníci. „Odsun byl jasný výsledek poválečných nálad, není potřeba se za něj neustále omlouvat," myslí si kurátor historického oddělení Moravského zemského muzea v Brně Vlastimil Schildberger. Pavel Košťál z Muzea města Brna se naopak domnívá, že smíření je třeba. „Od války už uteklo dost let a je čas takové události zpracovat z obou stran smířlivě. Omluva za odsun je rozhodně na místě," poznamenal.

REAKCI NĚMECKÉ STRANY SI PŘEČTĚTE V PÁTEČNÍM VYDÁNÍ BRNĚNSKÉHO DENÍKU ROVNOST.