S rozpomínáním na průběh léčby pomáhají v rámci své studie zdravotní sestry z Anesteziologicko resuscitační kliniky brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny. Nabízí jim i možnost pracoviště navštívit. „Pacientům, kteří za námi chodí osobně, ukazujeme oddělení, případně jejich původní pokoj a vysvětlujeme jim, co se s nimi v průběhu hospitalizace dělo,“ řekla Pavla Ďásková.

S kolegyní Hanou Žemlovou pacientům ukazují přístroje a různé zvuky z nich, protože i tyto drobnosti se mohou promítnout pacientům do snů a způsobit nebo podpořit vznik depresí. „Mnohdy jsou sny velmi bizarní a běžný člověk si s nimi neumí poradit a nechápe souvislosti," zmínila Ďásková.

Obě ve svém dlouhodobém sledování postcovidových pacientů Anesteziologicko resuscitační kliniky vycházejí z hypotézy, že vyléčení lidé po akutním respiračním covidovém selhání budou mít po propuštění z intenzivní péče horší kvalitu života než pacienti po akutním respiračním selhání jiného původu.

Většině pacientů se po návštěvě kliniky podle zkušeností zdravotnického personálu uleví. „Máme pozitivní zpětnou vazbu, i krátká návštěva spojená s doporučením k odborníkovi nebo vysvětlením velmi pomáhá,“ uvedla Žemlová. Zmírnit následky postcovidového syndromu se personál kliniky snaží už během hospitalizace.

Myšlenka na studii mapující kvalitu života pacientů po prodělané těžké formě covidu vznikla v počátcích pandemie. V současné době zdravotní sestry sledují jednadevadesát pacientů.