Vědce nyní čeká několikaměsíční práce v laboratořích. Očekávají, že jako každý rok přinese zajímavé výsledky. „Pravděpodobně popíšeme dva až čtyři nové druhy lišejníků," naznačil Miloš Barták z Přírodovědecké fakulty. Podle Bartáka se letos výpravě podařilo najít mnoho vzácných lišejníků, třeba i takový, po kterém výprava marně pátrala deset let.

Vědci na Antarktidě byli šestatřicet dnů. „Počasí nám ale přálo natolik, že jsme každý den vyrazili do terénu. Díky vysokým teplotám a suchému povrchu ostrova jsme použili i čtyřkolky nebo gumové čluny," poznamenal vedoucí výpravy Daniel Nývlt. Vědci dokonce na člunech pluli po běžně zamrzlých místech.

V lednu a únoru výpravu zastihlo jen několik sněhových přeháněk. „Průměrné teploty se pohybovaly v rozmezí minus pěti až plus osmi stupňů Celsia," doplnil klimatolog Kamil Láska.

Vědci mají na Antarktidě rozmístěných několik meteo-rologických stanic, které měří teploty. Proto se každoročně při příjezdu dozvědí, jaké teploty byly na ostrově rok předtím. „V roce 2016 byla průměrná teplota na ostrově minus 3,9 stupně Celsia. Je to o dva stupně víc než dlouhodobý průměr," vysvětlil Láska.

Rok 2016 byl na stanici univerzity nejteplejší za posledních deset let. Nejvyšší loňská teplota na ostrově byla necelých dvanáct stupňů, nejnižší zase téměř minus sedmadvacet stupňů.